I proto je každé setkání s touto odbornicí naprosto výjimečnou příležitostí, jak se dozvědět celou řadu nejnovějších vědeckých poznatků a zajímavých informací, které jsou běžným zájemcům o historii většinou jen obtížně dostupné," uvedl pozvánku na sobotní setkání v Porotním sále zámku její organizátor Pavel Kracík.

Přednáška začíná v deset hodin a nese název „Největší radostí Jeho Milosti Knížete na tomto světě je hřebčín." Představí Albrechta z Valdštejna jako milovníka a chovatele koní. Akci ve spolupráci s Pekařovou společností Českého ráje zajistila Jičínská beseda.

Přednáška bude věnována frýdlantskému vévodovi Albrechtovi z Valdštejna (1583–1634), světoznámému vojevůdci třicetileté války a ambicióznímu stavebníkovi frýdlantského vévodství s centrem ve městě Jičíně. Téma přednášky nám vévodu představí tentokrát jako vynikajícího znalce, uznávaného chovatele a velkého milovníka koní.

Blízký a osobní vztah Albrechta z Valdštejna ke koním je již tradičně považován za nezpochybnitelnou součást valdštejnského mýtu. Nádheru vévodových koní, stejně jako jeho náklonnost k nim, dokládá již velké množství dochovaných písemných pramenů. „Jedinou radostí Jeho Milosti Knížete na tomto světě je hřebčín," konstatoval v roce 1632 Valdštejnův komoří Philip Friedrich Preiner (Breuner). „Amator equorum maximus" – největší milovník koní, prohlásil o něm v roce 1681 „očitý svědek jeho slávy", Bohuslav Balbín. I přes význam, jaký je postavení koní ve Valdštejnově životě připisován, nebylo toto téma nikdy podrobně zpracováno. Barbora Klipcová k němu nyní přináší závěry nejnovějších průzkumů domácích i zahraničních archivů, které téma představí jako fenomén výrazně obohacující dosavadní valdštejnská bádání.

V úvodu přednášky nahlédneme do již zaniklého světa raně novověkých koní mnoha vzácných a ušlechtilých plemen. Přiblížíme jejich vzhled, neobyčejné dovednosti i význam a úlohu, jakou zaujímali v životě tehdejší aristokracie.

Seznámíme se s fakty, která potvrzují Valdštejnův blízký vztah ke koním a odhalují jeho výjimečné a na svou dobu progresivní chovatelské postupy a znalosti. Valdštejn byl však nejen milovníkem koní, ale také vynikajícím stavebníkem reprezentativních stájí, jízdáren a hřebčínské architektury.

Navštívíme proto i přepychové konírny a jízdárny jeho pražského a jičínského paláce, stejně jako drobné „koňské vobory" rozeseté po frýdlantském vévodství. Vůbec poprvé přiblížíme také historii dnes již zaniklého hřebčína ve Smrkovicích na Jičínsku, který Valdštejn budoval v letech 1624–1634 za účelem vlastního odchovu ušlechtilých koní. Proslulá „smrkovská obora", v níž byly ustájeny stovky hřebců, klisen, kobyl i hříbat nejrůznějších plemen, barev, stáří a původu, dokázala Valdštejnovou péčí úspěšně konkurovat věhlasu samotného císařského hřebčína v Kladrubech nad Labem, spolu s nímž se stala historicky nejvýznamnějším hřebčínem založeným na území Čech.

Přednášku Barbory Klipcové doprovodí bohatá obrazová prezentace, která představí výběr z dobových vyobrazení ušlechtilých koní i některé dosud nepublikované plánové dokumentace smrkovického hřebčína.    Pavel Kracík