Čtenáře bude spíš zajímat, co je v této nemovité památce nového a co chystáme pro příští rok.

Očistná pětiletka
Letos zjara jsme s domem „zajeli do servisu". Říkáme tak situaci, která nastává každých pět let a znamená objednat specializovanou stavební firmu, která provede práce, jež by samotný majitel nezvládl anebo by se při nich s velkou pravděpodobností přizabil.

Proto se hned v květnu k roubence přistavilo lešení, aby se profesionálně obnovily nátěry šindelové střechy, štítů a dřevěných okapových žlabů. Zbytek domu už zvládli před vlhkostí, plísněmi a nenasytným chalupožravým hmyzem ochránit amatéři. Hospodář s několika přáteli (nezaměňovat se spolkem Přátelé Šolcova statku, kterému mravenčí údržbářská práce nikdy nevoněla) interiér a přízemní části exteriéru napustili insekticidy, fungicidy a dalšími nátěrovými hmotami. Proto snad v celém areálu nezbyl jediný kus dřeva, kterého by se letos nedotkl štětec.

Inventář statku se v tomto roce rozrostl o řadu význačných položek. Trávník před vchodem do domu přechodně ozdobila keramická plastika od sochařky Heleny Samohelové. Žel, toto působivé dílo se zanedlouho vrátí autorce, hned jak skončí její výstava v lapidáriu.

V jižním cípu zahrady se objevil mohutný pískovcový podstavec z dílny kameníka Michala Bartoníčka, na němž spočinul litinový krucifix, mistrovsky zrenovovaný restaurátorkou Michaelou Bartoníčkovou. Do soklu kříže jsme v září zasadili donační keramickou tabulku s motivem sv. Jana Nepomuckého, jejíž autorkou je Sylva Benešová. Další novou položku inventáře návštěvníci statku a jeho obyvatelé hned tak neuvidí. Při letošních stavebních pracích jsme na tajné místo zazdili měděnou schránku s dokumenty, mapujícími celou dosavadní historii objektu.

Vložili jsme sem především letos vydanou knihu Šolcův statek v Sobotce, navíc pohlednice, fotografie a doprovodné texty. Budoucí generace však tuto skrýš naleznou jen osvědčí-li obzvláštní důvtip. Budiž jim ho dopřáno. Posledním z letošních přírůstků je ještě jeden keramický reliéf od výše zmíněné Sylvy Benešové. Nalezneme jej uvnitř domu, na stěně krbu.

To už jsme od letošních přírůstků přešli ke ztrátám. Spolek Přátelé Šolcova statku z domu definitivně odešel dne 28. srpna. Nutno říci, že spolupráce tohoto společenství s majitelem statku byla od samého začátku jeden velký omyl. Roku 2005 vtrhli Přátelé statku do objektu s tím, že jej opraví a budou udržovat a že pro tyto účely obstarají finance. Za to jim majitel přislíbil půjčovat své hospodářství na jimi pořádané kulturní akce. Spolek však svým závazkům nedostál, neboť k záchraně domu nepřispěl penězi ani smysluplnou prací.

Hospodář či domovník?
Jeho členové však mylně pokládali za samozřejmé, že druhá část dohody zůstává beze změny, tudíž je jim celý zrekonstruovaný areál plně k dispozici pro jejich kulturní a společenské akce.

Hospodář se pozvolna ocital v roli domovníka v klubovně, zdánlivě patřící spolku. S touto podřadnou úlohou se však neztotožnil. Proto se konečně zachoval jako domácí pán a nepřizpůsobivého nájemníka ze svého domu vykázal, aby nadále pečoval o celý areál i o kulturu, která se v něm bude nadále pořádat, jen s lidmi, které si sám vybere, kterým věří a kteří se při plnění svých přesně stanovených úkolů prokazatelně osvědčí. Závěrem slíbená informace o kulturních plánech pro sezónu 2016.

Hned 1. května 2016 v lapidáriu zahájíme expozici soch Heriberta Maria Stauba, která tu zůstane až do konce sezóny, tedy do 31. října 2016. Galerie Karla Samšiňáka se návštěvníkům otevře 8. května výstavou obrazů Zdeňka Marčíka. Během festivalu Šrámkova Sobotka ji vystřídá malířské dílo Jaroslava Šámala. Poslední vernisáž sezóny 2016 se uskuteční o posvícení, kdy v galerii představíme tvorbu Blaženy Martiníkové.

Jako novinku připravujeme samostatné koncerty vážné hudby, které by se v létě konaly na zahradě. Pokračovat budou i oblíbené besedy s osobnostmi, s hudebním doprovodem Zámeckého saxofonového kvarteta Josefa Žemličky. Jejich plán však zveřejníme teprve až pozvaní umělci definitivně potvrdí svou účast.   Jan Samšiňák