Hovořilo se o tom, jaké akce se v březnu chystají a také jaký je úděl těchto zařízení v moderní době, jíž vládne internet, televize a sociální sítě.

Pár čísel

Pokud se podíváme do statistiky, knihovny na Jičínsku nezažívají krizi. Spíše je tomu naopak. V součtu jimi totiž za rok 2013 prošlo na 300 tisíc lidí. Když vezmeme pouze registrované čtenáře, knihovny jich mají dohromady okolo 10 tisíc. V obou položkách je patrný nárůst, v první zhruba o 20 tisíc, v druhé o rovných dvacet lidí.

Vzestupnou tendenci má i počet knižních výpůjček. V loňském roce jich bylo 334 tisíc, což je oproti roku 2012 o deset tisíc více. Ředitelka jičínské knihovny Jana Benešová se však zmínila o problému s vypůjčováním elektronických knih na čtečky. „I když Evropská unie elektronické čtení podporuje, česká legislativa je zatím taková, že v podstatě tuto činnost legálně neumožňuje. Proto byla vyhlášena kampaň za její legalizaci," uvedla.
Knihovny, a to i ty menší, musí v současné době umět pracovat s internetem a sociálními sítěmi. „I většina těch obecních má své webové stránky," pochválila své kolegyně Jana Benešová.

Nemínila tím jenom knihovny zastoupené na tiskové konferenci, ale i o těch zbylých šedesáti, jejichž (převážně) představitelky často dobrovolně poskytují knihovnické služby i obyvatelům venkova. Na tyto weby loni zavítalo v součtu 96 tisíc uživatelů internetu. Jde o šestnáctitisícový skok směrem vzhůru oproti předloňskému roku.

Odstíny šedi

Pakliže se zamyslíme nad tím, zda knihovny mají za úkol nakupovat a nabízet i knihy pokleslého, kupříkladu mírně pornografického, žánru, pro zaměstnance knihoven jde o nesnadné téma. „Řešili jsme problém s tím, že začaly vycházet knihy typu 50 odstínů šedi. To jsou knihy s výrazným erotickým podtextem a je o ně zájem. Dost to způsobila mediální kampaň. Na to jsou napojeny ještě další erotické, až pornografické, romány, u nichž jsme diskutovali, zda je máme pořídit," rozvedla Jana Benešová. „Nakonec jsme se rozhodli je nebrat. Vůbec nemáme nic proti románům pro ženy, nikdo tu ani není prudérní, ale jsme toho názoru, že knihovnám by mělo jít o vyšší cíle."

Alena Kuželová, představitelka Městské knihovny Lázně Bělohrad, tomuto tvrzení oponovala. Je toho názoru, že je třeba poskytnout možnost si vypůjčit i tato navazující díla. Obzvlášť, pokud je o ně zájem. V bělohradské knihovně je proto lze najít.

Celou diskusi bodře glosovala Stanislava Benešová, ředitelka Městské knihovny Nová Paka. „Ono to s těmi odstíny šedi není tak světlé. O první díl byl obrovský zájem, byl rezervován dlouho dopředu. Druhý díl ale už nic moc. Víte, hodně lidí mi po vypůjčení řeklo, že to sice přečetli, ale nic to v nich nezanechalo. A někteří se dokonce přiznali, že ani neměli chuť dojet to do konce," řekla.

Novinky a akce

Některé knihovny, například v Jičíně a Lázních Bělohradu, se připravují na rekonstrukce a v případě druhé jmenované i rozšíření prostor.
Jak bylo řečeno, březen je měsícem čtenářů. Jde o celorepublikovou záležitost, která v letošním roce bude zaměřena na spisovatele Bohumila Hrabala a do které už vstoupilo 235 knihoven. Cílem tohoto podniku je propagovat čtení nejen dětem, ale i všem starším generacím. Některé knihovny v jičínském regionu na nic nečekaly a s akcemi začaly hned zkraje měsíce. To hlavní nás každopádně ještě čeká.

Ani letos samozřejmě nemůže chybět na přelomu března a dubna Noc s Andersenem, během níž děti stráví celou noc v knihovnách a v obklopení pohádkovými příběhy.

Seznam chystaných březnových akcí v knihovnách na Jičínsku přineseme v zítřejším vydání na straně 2.