Příprava na tři závěrečné dny masopustu začínala již takzvaným tučným čtvrtkem. V tento den si měl každý dopřát dostatek dobrého jídla a piva. K masopustnímu jídelníčku neodmyslitelně patřila vepřová pečeně s knedlíky a se zelím, koblihy plněné povidly či mákem, šišky, nebo sváteční kynuté pečivo boží milosti. Na masopustní neděli zvanou taneční už od rána hráli na návsi místní hudebníci. Poté se společně s obyvateli vesnice přesunuli do hospody, kde se pilo tradiční české pivo, hrálo a tančilo. Masopustní pondělí navazovalo na taneční neděli tzv. mužovským bálem, kterého se mohli účastnit pouze ženatí pánové a vdané dámy. Tanečníci se museli snažit, protože se věřilo, jak vysoko dívka při tanci vyskočí, tak vysoká bude úroda obilí.Masopustní úterý bylo vrcholem masopustních oslav. V tento den se lidé převlékali do masek ve snaze získat vlastnosti oné masky. Maškarády obcházely jednotlivé domy ve vesnici a prováděly žerty na hospodáře a hospodyně. Nikdy však nesměla chybět výslužka a tradiční masopustní pohoštění doplněné pivem. Během průvodu hrála muzika, zpívalo se a tancovalo. Závěrečný obřad pochování Masopusta či Bachusa měl různé podoby v jednotlivých regionech, ale všude ztělesňoval konec masopustních oslav a příchod čtyřicetidenního postního období.

Masopust v severovýchodních Čechách
V Podkrkonoší byl na začátku 19. století oblíbený masopustní zvyk „boj s kohoutem". Vybranému mládenci se zavázaly oči, dostal cep do ruky a musel v ohradě uhnat pobíhajícího a vřeštícího kohouta. Mládence postupně prostřídávali nejen chlapci, ale i dívky, dokud nebyl kohout uhnán. Zvyk však během 2. poloviny 19. století postupně vymizel.

Masopust na Slovácku
Na Slovácku hraje tanec důležitou roli i během úterního masopustního průvodu. S masopustními neboli fašánkovými písněmi byl na Slovácku pevně spojen tradiční mečový tanec zvaný „Pod šable". Tento tanec je písemně doložen již od konce 18. století.

Pražský masopust
V 80. letech 19. století v Praze, byly taneční zábavy spojené s masopustem na čas přerušeny, protože v důsledku nadměrného pití alkoholu docházelo k veřejnému pohoršení. Příkladem je i dochovaná zmínka z roku 1876 z pražského pivovaru u Turmů na Uhelném trhu, kde se zábava strhla ve velkou pranici.    (mj)

Pecka – Občanské sdružení Bezdružic organizuje na sobotu 6. února Peckovský masopust. Průvod se shromáždí u kostela a projde městem.
Večer pak čeká účastníky v sále hasičské zbrojnice masopustní zábava s živou hudbou Náhoda a Hořeňák. Zahájení průvodu je v 15 hodin.

Nová Paka – Masopust, masopust, do kola mě, holka, pusť!
Masopustní veselí začíná průvodem v neděli 7. února ve 14.00 hodin z autobusového nádraží. Poté trasa pokračuje: Kotíkova ulice, ČSOB, Komenského, Dukelské náměstí. V celém areálu Městského kulturního střediska bude připraven doprovodný program, ve kterém jsou připravené dílničky pro děti a vystoupení Folklórního souboru Hořeňáček (cca 14:45 h. ) z Lázní Bělohradu. V 15.15 h. si na velkém sále děti budou moci zatančit při „Hravých zpívánkách". Na dvorku MKS k masopustní atmosféře a náladě bude vyhrávat hudba folklórních souborů Hořeňák a Krkonošský Horal.
Návštěvníci ochutnají tradiční masopustní dobroty – jitrnice, ovárek, prejt a koblihy.

Markvartice – Tradiční Markvartův masopust se chystá na sobotu 20. února. V 11 h. začnou masopustní hody v Hostinci u Markvarta na návsi. Zde můžete také zhlédnout divadelní představení, letos pro velký zájem 2 x: Cesta kolem světa aneb Jak postavit rozhlednu. Originální cestopis a stavební námět na jevišti předvede divadelní spolek Markvart jako veselý muzikálek. Od 16 h. přednostně pro děti s doprovodem, od 20 hodin pro ty starší.