Divadelní hru Mandragora (italsky Mandragola) napsal renesanční filozof, diplomatik a spisovatel Nicollo Machiavelli mezi lety 1512 a 1520. Jedná se o nejzdařilejší renesanční komedii vůbec. Výbornými dialogy a rafinovanou prací se zápletkami položil Machiavelli základ moderní veselohře co do formy i charakteristiky.
Plastika s názvem Madragora od Ladislava Zívra je součástí sbírky výtvarného umění jičínského muzea a aktuálně je k vidění v zámecké galerii na výstavě Poklady sbírek II.

Ladislav Zívr
Sochař Ladislav Zívr se narodil 23. května 1909 v Nové Pace. Zde se vyučil v dílně svého otce hrnčířskému řemeslu. Absolvoval Státní odbornou školu keramickou v Bechyni a svá studia ukončil v roce 1931 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (dnešní Vysoká škola uměleckoprůmyslová) u prof. H. Johnové a prof. J. Drahoňovského. Jako sochař působil střídavě v Praze a Nové Pace – ve společném ateliéru s malíři Františkem Grossem, Františkem Hudečkem a fotografem Miroslavem Hákem.

S nimi také v době druhé světové války založil Skupinu 42. Jejím uměleckým programem se stala stať Jindřicha Chalupeckého – Svět, v němž žijeme. Skupina 42 sdružovala výtvarníky i literáty a zaměřovala se na zachycení moderního velkoměsta a existence člověka v něm. Svými myšlenkami vycházela z tradice českého meziválečného umění a významně ovlivnila soudobý i budoucí rozvoj české výtvarné tvorby.

Pro Zívrovu tvorbu je charakteristická soustředěná práce s materiálem, směr k jednoduchosti a plnosti tvarů. Od raných prací je patrný sklon k výrazné modelaci, ve 30. letech 20. století příklon ke kubismu, od let čtyřicátých výrazná surrealistická transformace, spojující nepřiměřené prvky. Po válce dospěl k propojení surrealistické imaginace s civilními motivy.

Ve svých plastikách zjednodušil lidskou postavu ve znak. Podoba figury byla určována její funkcí, vznikl tak soubor jakýchsi mutantů na hranici člověka a stroje – např. Postava s radarem z roku 1962 – také k vidění na současné výstavě. Ladislav Zívr zemřel 4. září 1980 v osadě Ždírec u Staré Paky.

Plastika Mandragora se do sbírky jičínského muzea dostala 27. října 1966, byla zakoupena nákupní komisí v Krajské galerii Hradec Králové. Je datována rokem 1965, vytvořena z pálené hlíny a je vysoká 95 cm. Jedná se o klínovitý útvar s okem po obou stranách. Hladká modelace je podpořena jemnou polychromií, která barevně přechází od cihlově červené přes hnědou do okrových tónů. Spodní část plastiky je tvořena spletí pečlivě promodelovaných tvarů, připomínajících prsty rukou nebo kořeny.

Pod elegantním tvarem a hladkou modelací se ale ukrývá jakýsi osten zlověstnosti, tajemství černé magie.  Lenka Patková