Na konci léta roku 2011 přivítal Jičín poprvé mezinárodní plenér. „S malířem a architektem Michailem Ščigolem jsme realizovali poprvé troufalou myšlenku pozvat umělce z různých koutů světa, aby v Jičíně a okolí hledali inspiraci pro své obrazy a pokusili se vyjádřit genia loci svým způsobem a pohledem neovlivněným patriotickou idealizací," vypraví spoluzakladatel akce Miloš Starý. Jičínští tak mohli celý týden vídat na náměstí, v parku a dalších malebných zákoutích města výtvarníky se stojanem, paletou a štětci, nebo jen se skicákem, v tvůrčím zaujetí. Vznikla tak díla, která představila Jičín v jeho kráse a s nebývalou osobitostí.

První ročník měl pouze komorní obsazení. Michail Ščigol, výtvarná legenda z Kyjeva Oleksandr Petrovič Milovzorov a architekt, keramik a fotograf Miloš Šedivý. Tehdy vznikla kolekce asi dvaceti artefaktů, kterou sjednocovalo Jičínské téma. V následujících třech letech přibyli další umělci z Česka, Ukrajiny, Ruska, Polska, Velké Británie, USA, Německa a Lotyšska. Zanechali zde početnou kolekci obrazů Jičína a jeho okolí.

Pro 6. ročník pořadatelé přichystali změnu a využili příležitosti uspořádat sympozium v noblesním prostředí Hospitalu Kuks. Díky podpoře Královéhradeckého kraje se 12. srpna otevřelo před pozvanými výtvarníky monumentální panorama komponované barokní krajiny s velkolepou architekturou a plastikami Matyase Bernarda Brauna.

Letos jsou kromě již zmíněných „otců zakladatelů" pozváni Katja Sokolova-Zyzak z Varšavy, její dcera Manja, vynikající fotografka, která plenéry dokumentuje, prof. Anatolij Borodkin z Rigy, Litevec Linas Domarackas žijící v Německu, který by měl přivést i další své souputníky z umělecké skupiny výtvarníků z Lipska. Pozváni přijali profesor Bruno Koper z Francie a Tomislav Marijan Bilosnic ze Zadaru. Milovníci výtvarného umění se mají na co těšit.

VERNISÁŽ

V sobotu 20. srpna bude v refektáři Hospitalu vernisáž výstavy 6. mezinárodního malířského plenéru. Začátek výstavy bude v 11. hodin. Zatímco v Jičíně byl pro mnohé inspirací Albrecht z Valdštejna, zde se posouváme o jedno století na přímce času směrem k současnosti a zájem umělců se upne k další z nejzajímavějších postav českého baroka, Františku Antonínu Šporkovi a jeho odkazu.

(bn)