Přednáška se konala ve zcela zaplněném zasedacím sále radnice. Sestávala se z krátkých dokumentárních filmů, do nichž řečníci vstupovali. Jednalo se o střípky z mohutného populárně naučného cyklu Česká společnost v novodobé Evropě 1914 – 2009.

Úvodní slovo a zamyšlení pronesla historička Eva Bílková. „Letos se ke stému výročí propuknutí války konají vzpomínkové akce, přednášky, besedy. Někoho napadne: není toho mnoho? Na místě je ovšem i jiný dotaz. Co vlastně víme o období první světové války?" pronesla.

Profesor Robert Kvaček se v úvodu pokusil naznačit nálady na počátku 20. století. Ve společnosti se podivně mísilo nadšení z technického pokroku a úspěchů v lékařství, ale také znepokojení a zmatení. A to z mezinárodní politiky, v níž se formovaly vzájemně znepřátelené koalice. Druhý řečník, Stanislav Chromec, připojil i statistiku první světové války. Jak víme, padlo v ní deset milionů vojáků, méně známý je však údaj více než jedné miliardy lidí. Právě tolik obyvatel planety Země se do ní zapojilo.

O nesnadném postavení československých legionářů se rovněž mnohé ví. Habsburská monarchie jejich příslušníky považovala za zrádce. Pro státy Dohody byly z počátku problematickou ozbrojenou složkou, protože západ v prvních letech střetnutí vedl s Rakousko-Uherskem dialog o míru a zachování tohoto mocnářství. Taková dohoda by samozřejmě ukončila veškeré snahy o vznik samostatného Československa a paradoxně bylo pro nový stát štěstím, že jednání ztroskotala.

V Rusku měli legionáři ještě těžší úděl. Rychle se rozvíjející jednotky se po roce 1917 náhle musely střetnout s novým nepřítelem. Legionáři bojovali proti revoluci bolševiků. Kvůli ruské občanské válce se do nové vlasti vrátili s několikaletým zpožděním.