„Práce se mi zřejmě daří, protože se tím, co dělám, živým už pětačtyřicet let. Tvořím hlavně věci pro sebe, z čehož mám největší radost. Myslím, že kdyby tomu tak nebylo, rychle by se to poznalo. Další hodnocení přenechám už teď pouze soudním znalcům při majetkoprávním pozůstalostním řízení," usmál se Vavřina.

Jiří Vavřina.Ve své práci se drží řemesla s barvami, zvoleného tématu a zpracování. Dobré dílo má mít podle něho profesionální úroveň, duši a srdce. Inspirací jsou Jiřímu Vavřinovi návraty do dětství a oblíbené Veltlínské zelené.

„Energii pro svoji tvůrčí práci získávám od června do září v Nové Pace, kde mám  letní ateliér, ale také například v Řecku. Letos jsem již podruhé trávil s mojí manželkou měsíc září na ostrově Korfu. V klidu bych nevydržel, tak jsem si vzal práci s sebou," svěřil se Vavřina.

V současné době jsou jeho díla k vidění v Městské knihovně v Nové Pace. 14. ledna velká výstava v královéhradecké filharmonii, následuje v pořadí druhá prezentace na Zelené Bráně v Pardubicích a další na podzim ve Východočeském divadle v Pardubicích.

„Na vývoj současného umění neříkám nic. Ať si každý dělá, co chce, jak chce a nikoho svým tvořením neuráží. Zda bude o jeho umění zájem, se pozná podle kurátorů výstav, galeristů a po smrti dotyčného umělce z chování soudních znalců a historiků," uzavřel Vavřina.

Eva Ženíšková