Dodejme, že laureátka písňové soutěže Bohuslava Martinů a Duškovy pěvecké soutěže stále ještě studuje klasický zpěv – po prázdninách nastupuje do 3. ročníku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde je jejím pedagogem doc. Zdeněk Šmukař, letitý sólista Národního divadla v Brně. Zajímaly nás ale i další věci.

Kdy jste začala zpívat?
Maminka říká, že jsem zpívala již v porodnici, takže to už je docela dost dlouho; ale opravdu – když mi bylo deset let a začala jsem chodit do Dětské opery Praha ke známé operní zpěvačce paní Jiřině Markové – Krystlíkové. Je to sbor, ve kterém se nejen zpívá, ale také hraje opravdové divadlo, což je skvělé. Zazpívala jsem si s ním například ve Stavovském, nebo Národním divadle v Praze. Několikrát navštívila Drážďany, Bayeruth, Vídeň, Paříž, kde jsme vystupovali v opeře Bastille, nebo třeba Japonsko, kde jsme byli v roce 2005 na Expu, a to bylo úžasné.

V Dětské opeře jsem získala mnoho pěveckých i hereckých zkušeností a hlavně jsem se, jak se říká, otrkala. V patnácti letech jsem byla přijata na Pražskou konzervatoř k Jiřině Přívratské, která byla roky sólistkou Státní opery Praha, a pod jejím vedením jsem se dostala až na brněnskou JAMU.

Žijete mezi Prahou, Brnem a Českým rájem. Máte vedle cestování a studia čas ještě koncertovat?
Snažím se koncertovat co možná nejvíc. Jednak se člověk otrkává na jevišti, jednak mě to baví.

Karolína Žmolíková.Na které koncerty ráda vzpomínáte?
Je jich dlouhá řada. Každý koncert je vlastně něčím jedinečný. Moc hezká byla třeba vystoupení s Ústřední hudbou Armády České republiky ke Dni rodin, kdy jsem s tímto vynikajícím dechovým tělesem vystupovala v jednom večeru se zpěváky různých žánrů, například s Bárou Basikovou, Dashou anebo Jurijem Kruglovem.

Bylo mi potěšením zpívat sopránový part v Rybově České mši vánoční v pražské Betlémské kapli po boku Aleše Brisceina, Jiřího Sulženka a Kateřiny Jalovcové. Vloni o Vánocích jsem zpívala v Pražské křižovatce v Requiem za Václava Havla nebo ve Španělském sále na Pražském hradě u příležitosti předávání cen sportovcům. Těch hezkých vystoupení bylo opravdu mnoho.

Co nejraději zpíváte?
Nemám vyhraněný oblíbený žánr. Ve všem si umím něco najít, ať už zpívám starou hudbu, romantismus nebo modernu. Samozřejmě mám pár svých oblíbenějších árií nebo písní, například árii Zuzanky z opery Figarova svatba nebo Biblické písně Antonína Dvořáka. Ovšem ráda si zazpívám i operetu anebo písně od George Gershwina, kterými jsem se představila třeba v rozhlasovém Tobogánu.

Jaké máte představy o své budoucnosti?
Chci hlavně zpívat. Je to nejen má (budoucí) práce, ale zároveň také můj veliký koníček a, když vás vaše práce baví, tak si nemůžete nic víc přát. Ráda bych vystupovala u nás i v zahraničí, a to jak koncertně, tak v divadle, protože hrát, to mě velice baví.
A co modeling? Před časem jste byla viděna na jedné přehlídce jako modelka.

Byla jsem nějaký čas v Czechoslovak Models u Milady Karasové, něco málo jsem nafotila, párkrát šla přehlídku, ale nebavilo mě to. To není svět pro mě. Mě baví zpívání.

A na co se teď nejvíc těšíte?
Jednak na kurzy u Dagmar Peckové, které mě čekají na konci prázdnin, jednak na roli Dony Anny v Mozartově opeře Don Giovanni. Je to hodně náročný part, tak držte palce. Operu připravujeme na brněnské JAMU a hrát ji budeme v našem novém, krásném divadle Na Orlí. Premiéra je na podzim.

Co budete zpívat 17. srpna v Mladějově?
Vybrala jsem například výběr z Biblických písní Antonína Dvořáka, které jsem poprvé zpívala během Noci kostelů v jezuitském kostele v Brně, přidám krásné romantické písně od Richarda Strausse, nebo Agnus Dei George Bizeta, které nazpíval například také Karel Gott. Na koncert v půvabném mladějovském kostele se moc těším. Doufám, že nám vyjde počasí a že bude kostel plný jako vždy. Koncert začíná v 18 hodin.

Mimochodem, možná víte, že není náhodou, že Karolína má stejné příjmení jako televizní a rozhlasový moderátor Václav Žmolík. Je jeho dcera. Ostatně tátu pozvala, aby tentokrát doplnil její koncert povídáním o svých cestách po českých zemích. A že má co vyprávět, to vědí posluchači jeho rozhlasového pořadu Po Česku, diváci televizních pořadů Bohemia incognita, Příběhy předmětů nebo Po Česku i čtenáři jeho knížek. ⋌(vs)