Jazykoví odborníci usoudili, že Rawábí má něco společného s vrchy, tedy blízko k Vršcům. Okruh se uzavírá. Když je Posel v Palestině, nemůže být ve Vršcích? Není odkaz mistra Jana poselstvím dnešku?

Když tahle myšlenka vznikla, zbývalo do 6. července málo času, aby se dala socha vysochat a postavit. A tak se ve Vršcích konala v památný den šestého července v šest večer u kostela společenská ceremonie – položení základního kamene pomníku „Odkaz Mistra Jana".

Pan farář Pavel Jäger promluvil na téma Hus jinde a jinak. Pan sochař předvedl model svého záměru (na snímku). Potom už byl bílý kámen – sokl – spuštěn do připravené jamky. Jsou na něm oba letopočty. Pan farář poklepal ozdobeným kladívkem, vložena růže a děti sypaly okvětní lístky. Bylo to důstojné a spravedlivé, jak se praví v liturgii. Cestou na farní dvůr zpívalo procesí starobylou píseň Jezu Kriste štědrý kněže.

Tady bývá novinářským zvykem vyjmenovat sponzory, představit přítomné funkcionáře a pojednat o penězích. Takový památník není zdarma. Bude vysoký více než tři metry a materiálem bude kámen a dřevo.

To potom vysvětlil podrobněji Pavel Doskočil na farním dvoře, kde připravil výstavku o své práci. I o penězích byla pak řeč v následném posezení. Zatím nejsou žádné. Ví někdo o nějakých? Jest toliko záměr dobrá vůle a chuť do práce. Bylo by milé, kdyby se příspěvky scházely od lidí, drobných firem. Nu, něco jako když se stavělo Národní divadlo. Kdo je iniciátorem? Ne, není to žádný úřad, instituce. Na pozvánce byl podpis Fara Vršce. To lze přeložit jako manželé Doskočilovi, kterým fara patří, a jejich přátelé. Další příklad občanské iniciativy.   Bohumír Procházka