Široké veřejnosti je známý jako výtvarník, který, hlavně v regionu Českého ráje, přinášel na samostatných a společných výstavách přátelům a milovníkům výtvarné tvorby svoje výtvarná díla a představy. O své tvorbě jednou prohlásil: „Jsem empirik, hledám a nacházím tvary v hmotě a každý materiál mě jinak oslovuje. A pokud cítím, že mezi vizí a hmotou je reálná kontinuita, realizuji svůj záměr. Svou skromnost a pokoru k umění cítíme z jeho dalších slov: „Nemyslím, že dělám umění. Jsem pokorný a svůj. Nehledám vzory a jdu svou cestou omylů a objevů …"

Josef Bucek zůstal vždy ve své tvorbě a přístupu k ní svůj. Už jako mladý člověk byl nadšen a zapálen pro poezii, kterou také vstupoval na uměleckou dráhu. Tehdy napsal mnoho básní, obdivoval tvorbu Karáska a Seiferta, ale i v poetické tvorbě zůstal osobní, svůj. Až po delším čase se přiklonil a zůstal věren a zapálen pro výtvarné umění.

Kovová plastika
V roce 1970 vytvořil pro TJ Dětenice kovovou plastiku Házenkáře, téhož roku realizaci pro interiér vinárny V lipách. K sochařské činnosti ho vlastně přivedlo poznání díla jičínského sochaře Josefa Vašaty. A tak začala cesta Josefa Bucka za hledáním vlastního sochařského výrazu a sochařského rukopisu a také hledání materiálu, ze kterého by své představy realizoval a dal jim trojrozměrný pohled.

Tato snaha ho neopouštěla do posledních dnů života. Vždy zápasil s myšlenkou hledání hmoty, která by nejlépe vyhovovala jeho představě. A tak v Buckově sochařské tvorbě nacházíme díla z kamene, dřeva, betonu, kovu, hlíny… A stále hledal a objevoval.

Na výstavách se představoval zajímavými artefakty keramiky užitkové i dekorativní. I zde se projevoval jako přemýšlivý člověk – tvůrce co do tvarového pojetí a využívání motivů. Mnohé návštěvníky potěšily jeho zdobné kachle, keramické reliéfy, a snad největšímu zájmu se těšily jeho figurální motivy, keramické portréty (Podobizna E. B., Míla, Rita, Petřík, Kameník, Smutek…). Jistě bychom mohli vyzdvihnout v Buckově užitkové keramice funkčnost, jednoduchost všech těch jeho různých váz, talířů, hrnečků, mís…

Mnoho a mnohé už bylo napsáno o jeho širokém zájmu o zpracování minerálů, polodrahokamů v tvorbě šperků, o jeho pečlivém zpracování a opracovávání těchto vzácných minerálů, kterým dával tvar, využíval ve šperkařské tvorbě, aby nechal vyznít ušlechtilou krásu. I zde hledal a objevoval tajemství pronikání světla, tvar, linii, zrcadlení, lom… a pak kámen trpělivě brousil, upravoval, až dostal potřebný tvar, lesk světla. I v této práci byl trpělivý a neustále se snažil o nové uchopení krásy, kterou ve formě šperků, náhrdelníků, náušnic, spon, broží a jiných artefaktů tvořil pro krásu českých dívek a žen.

Malířská díla
Byl i malířem. V Městské knihovně v Jičíně se roku 2004 představil olejomalbami i kombinovanou technikou. Z vystavených děl zaujala Havanská madona, Chvála ženy, romská Erika, Člověk v kosmu (kombinovaná technika). Bohumír Procházka ve svém příspěvku v Nových novinách 8. ledna 2004 mimo jiné píše: „…Oleje na protější stěně jsou provedeny v duchu historickém a cosi napovídají o zálibě malíře v tradici, hlavně ale v ponoru do vnímání mimosmyslového. Havanská madona vznikla ze setkání s kubánskou matkou. Vjem byl tak silný, že se posléze až doma přetransformoval do historizujícího obrazu, dokončeného vytíráním hotového díla…" I v malbě hledal Josef Bucek osobité uchopení každého námětu.

Josef Bucek má za sebou desítky úspěšných výstav, významná je jeho účast v jičínské výtvarné skupině STUDIO 85, založení galerie ve Vokšicích a řada dalších aktivit.

Bylo o něm mnohé napsáno, vysloveno, měl rád lidi, pomáhal radou i činem. Rád vzpomínám na naše první setkání v roce 1951, kdy jsme nastoupili k útvaru pomocných technických praporů (PTP), a pracovali nejdříve na dole Barbora v Karviné, potom na dole Žofie v Orlové, odkud byl Josef převelen. Až po mnoha letech jsme se setkali v Jičíně, potom jsem zahajoval jeho společnou výstavu s Jaroslavem Volfem u nás v Bystřici nad Pernštejnem a v Proseči u Skutče. Se zájmem jsem sledoval jeho tvorbu a také o něm nejednou psal.

A tak při jeho nedožitém 83. výročí narození jsem alespoň několika myšlenkami vzpomněl jeho dílo, které přinášelo radost.   Josef Pavlík

Archivní snímky najdete v připojené fotogalerii.