V programu se zaměřila na nevidomé, slabozraké a samozřejmě i zdravé návštěvníky.

Všichni mohli „okusit“ hmatové výstavy, vyslechnout si koncerty, zúčastnit se komentovaných prohlídek a zamířit třeba i do sklepení. Muzea v Jičíně a Lomnici dokonce propojila speciální autobusová linka.

Ředitel jičínského zařízení Michal Babík nám vysvětluje: „Chtěli jsem vyjít vstříc lidem s postižením zraku, protože mají největší handicap v přístupu k vizuálnímu kulturnímu dědictví. Zároveň je to dobrá příležitost všem ostatním zpestřit a obohatit obvyklé způsoby návštěvy.. Protože jsme regionální muzeum, tak jsme chtěli připravit i regionální akci, do které se zapojili právě naši kolegové z Lomnice a Prachova. Jde o pokus.“

 Odpoledne prý přišli do muzea především turisté, navečer se trousili domácí. Po třiadvacáté hodině má Michal Babík vše sečteno: hostů bylo přesně 389! A nabídka v Jičíně byla přímo luxusní.

 Příchozí si mohli zdarma prohlédnout všechny expozice včetně výstav, v galerii mohli obdivovat hmatové obrazy a hračky z VOŠUP Praha. Na vlastní kůži zkoušeli hmatem rozpoznat vybrané muzejní předměty a identifikovat je. „Je to docela náročné, řadu věcí jsem nepoznal,“ přiznává šestnáctiletý Jičíňák. Absolvovali jsme nášlapnou stezku a bosou nohou poznávali různé materiály.

Šlapali jsme po bublinkové folii, mechu, seně, kamínkách ad. A na závěr pozornost organizátorů – umyvadlo s čistou vodou, kde jste si mohli své ušlapané ťapky opláchnout.

Vzkazy na Pichtově psacím stroji, jehož pomocí vzniká slepecké Braillovo písmo, předváděla Eleonora Hudcová. Pracovníci muzea nám nabízejí, že se můžeme zúčastnit komentované prohlídky a nebo si sami projít všechna zákoutí. Využíváme nabídky a zamíříme do sklepení. Vyběhneme ven a už nás lákají na další hmatovou zkoušku, při níž rozpoznáváme čelist mečouna, mlýnek, pamětní medaili, kamennou sekerku. Ne všichni uhodnou, ale určitě se zdokonalí, poučí i pobaví.

Za světla jsem ještě dorazili do Muzea přírody Českého ráje. V rámci programu „Poznáváme přírodu všemi smysly“ tu ohmatáváme některé kameny, pocházející z v našeho regionu.

Samozřejmě si neopomeneme prohlédnout poutavou expozici a pak už zamíříme do přírody.

V zahradě poznáváme některé byliny a porosty, žasneme nad živými exponáty – pozorujeme pulce, žáby, želvy, morčata, králíky, plazy, a to vše za odborného výkladu Petra Lazurky.
Konečná je v Lomnici. Zde je Muzejní noc rovněž poprvé, tak jako na Prachově a prý se na ni chystalo hodně domácích.

Jak to dopadlo, na to se ptáme ředitele Jana Drahoňovského. „Muzejní noc se konala poprvé, přišlo téměř dvě stě návštěvníků. Uvidíme, jaký bude další vývoj.“