Jméno Václav je slovanského původu a znamená „více slavný, slavnější“. Zajímavostí je, že stejný význam nese i jméno Boleslav. Nejznámějším nositelem jména je svatý Václav, přemyslovský kníže žijící v 10. století, který byl podle legendy zavražděn svým bratrem Boleslavem 28. září 935 ve Staré Boleslavi. Václav byl později prohlášen za svatého. Svatý Václav je též hlavním patronem Česka. Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země.

Původ

Český kníže Václav I. byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila.

Velice důležitou roli sehrála postava knížete Václava jako národního patrona a světce, za něhož byl považován již ve druhé polovině 10. století. Svatováclavská úcta představovala jednu ze základních součástí přemyslovského a zejména lucemburského pojetí královské moci. Silná byla václavská tradice i v době husitské. Vlivem reformace v 16. století slábla, ale v baroku byla zase oživena. Václav byl pravděpodobně ženat, jméno manželky však není známo. Legendy uvádějí jeho syna Zbraslava.

Od druhé poloviny 11. století je svatý Václav chápán jako vládce a ochránce českého státu, čeští panovníci jsou bráni lidem jen jako jeho zástupci. Dokonce i „otec vlasti“ Karel IV. Podporoval svatováclavský kult a jemu zasvětil české korunovační klenoty – Svatováclavská koruna.

Svatý Václav je patronem především České republiky, ale i vinařů a sládků. Bývá zobrazen s korouhví, někdy s orlem a holí.