VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Setkání s Jean - Paulem Belmondem

Francie - Paříž v lednu není příliš přívětivá. Šedivý chlad, z mlhy se vynořuje romanticky osvětlená Eiffelova věž. Dívala se na mě netečně, ale majestátně.

29.12.2008
SDÍLEJ:

Jean-Paul BelmondoFoto:

Přece však, věřte mi, i v tomto nevlídném čase je Paříž krásná. Ochotně připomíná důležité události, které poznamenaly zrození moderního světa, ukazuje návštěvníkům směsici kulturních hodnot a památek i zcela novou charakteristickou tvář.

Byl jsem nesmírně žádostivý znovu se projít velkolepým nádvořím paláce a muzea Louvre s průhlednou skleněnou pyramidou uprostřed. Tady se mi otvíral svět úžasného umění. Kolikrát už jsem stál před da Vinciho malým obrazem velké Mony Lisy neboli Giocondy, prožíval krásný protiklad barev Rubensových venkovských tanců Kermesse, stál jsem před vzrušujícím plátnem Delacroixovy Sardanapalovy smrti nebo se obdivoval jemnému Goyovu dílu Komtesa Carpia. Zastavil jsem se u Dómu na náměstí Invalidovny, kde je uložen velký sarkofág z červené žuly s ostatky Napoleona Bonaparte. A pak jsem vstoupil přímo do života krásného a elegantního bulváru Champs Elysées.

Luxusní obchody, divadla, prostorné chodníky plné Pařížanů se závojem typické vůně a davy turistů.
Živo bylo na podvečerním Montparnasse, živo bylo i v uličkách Montmartre, v nejmalebnější čtvrti Paříže. Jen bohémský život v této pozdní době poněkud ustoupil začínajícímu nočnímu životu pod dlouhými červenými rameny větrného mlýna Moulin-Rouge. Dívám se za dveře slavného kabaretu, slyším ozvěnu známého Valčíku na rozloučenou a představuji si, jak tu malíř Toulouse-Lautrec trávil noci se štětcem v ruce a zanechal na papírech charakteristické zjevy a momenty nočního života kabaretu.

Rozhlédnul jsem se ještě po večerní Paříži, přede mnou bílá kopule vznešeného paláce Sacré Coeur, dole v mlze břehy Seiny. Já vím, měl bych vylíčit mnohá jiná krásná místa. Byl jsem už procházkou ukrutně unavený, a tak jsem se přítelem nechal zlákat a usadili jsme se v malé kavárničce přímo na nábřeží Seiny, nedaleko mohutné a vznešené katedrály Notre Dame. Slibuji, půjdu tam zítra.
Pařížské kavárny nabízejí možnost odpočinku a jedinečného výhledu.

V té, do které jsem se náhodně zahleděl, byla útulná, srdečná pohoda, hosté se scházeli a rozcházeli, šumělo to tu francouzským humorem, osamělé dámy si prohlížely časopisy, pan vrchní se usmíval, pobíhal od stolu ke stolu a úslužně nabízel lahodná francouzská vína, k tomu voňavé řezy francouzského sýra a jiné lahůdky. Toť se ví, že jsem propadl tajemným choutkám francouzské kuchyně. Na stole se objevila karafa s rudým burgundským. Neměl jsem dojem ztraceného času.
Ještě jsem neřekl, proč jsem znovu přijel do Paříže.

V roce 1991 jsem se podílel na vzniku a především na uměleckém vedení mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim s hosty houslového virtuóza Josefa Suka. Když dramaturgie pokročila a připravoval se druhý ročník, dostal jsem zajímavý námět. Hudební umění spojit s krásou a okamžiky jiné umělecké oblasti. Prosadila se výstava skulptur z bohatého tvůrčího odkazu významného francouzského sochaře Paula Belmonda. Studoval v ateliéru Jeana Buchera, podlehl kouzlu moderního sochařství Charlese Despiauema ze slavné školy Augusta Rodina.

Výstava v některém z pozdějších hudebních podzimů Prahy neměla ještě přesné pojmenování, také jsem si uvědomil odvážnost dobrodružství, přesto se výstava připravovala pečlivě. Dříve, než jsem navštívil Paříž, vášnivě se diskutovalo o scénáři, třeba o tom, aby se výběr z díla Paula Belmonda sloučil s širokým pohledem na celoživotní tvorbu sochaře. Nemusím dlouho přemýšlet, abych si odpověděl na pošetilou otázku, kdo se může pustit do takové práce: syn umělce Jean-Paul Belmondo.

Hvězda velkého formátu, obrovská umělecká hodnota filmového plátna, svérázný herec, který dokáže vycítit i atmosféru divadla. Francouzský herec Jean-Paul Belmondo, neodolatelný policajt, velký šéf i rošťák, elegantní svůdce a miláček žen se zlomeným nosem. „ S jeho přeraženým nosem, odstávajícíma ušima, vráskami a masitými rty má pro mě neodolatelné kouzlo,“ alespoň jedno vyznání slavné italské herečky Giny Lollobrigidy. Hrát s Lollobrigidou a Lorenovou, to byl sen, doznává Belmondo dodnes.

Jean-Paul Belmondo, jako všichni slavní lidé, je obehnán zdí neproniknutelnosti. Dostat se do jeho blízkosti znamená projít zběsilou bitevní linií. Z takového labyrintu uměleckého světa po zdlouhavém jednání vysvobodil mě jeho sekretariát. Najednou mám pocit, že proniknout k Belmondovi mi připadá jednoduché.

První, co bylo, obdržel jsem pozvání na představení Tail〜leur pour Dames (Dámský krejčí) v Théatre de Paris Belmondo. Divadlo je umístěno v přízemí obyčejného domu v rue Blanche, patří k nejstarším v Paříži. Počátkem devadesátých let se naskytla příležitost a Belmondo divadlo koupil. Teď mu zcela leží na srdci a v jeho životě znamená novou významnou etapu. Jean-Paul konečně má svou šatnu ve svém divadle. „Léta jsem dělal filmy, a tak trochu jsem na divadlo pozapomněl.Teď se vracím na prkna svého vlastního divadla.“

Na představení, které bylo vyprodáno na dlouhou dobu dopředu, jsem se opravdu těšil. Poprvé uvidím Belmonda na jevišti. Seděl jsem v jeho čestné lóži číslo tři a přesně v půl deváté večer se opona rozevřela. Začíná divadelní hra George Feydeaua „Dámský krejčí“, komediální milostná zápletka, která se na pařížských jevištích pro svou svěžest a humor drží hodně přes sto let. Postavou mimořádných hereckých kvalit je Monsieur Moulineaux (Jean - Paul Belmondo), člověk protichůdných tváří, lékař a dobrodružný krejčí. Člověk, který se zaplete do patetického milostného příběhu.

Stal se zajatcem lásky, lhář, zoufalý, chvílemi dynamit, má všechny tváře, které jsou i našimi tvářemi. Výkon Jean-Paula Belmonda v této roli a v rozhýbané scéně režiséra Bernarda Murata byl elegantní, plný emocí a citu, do scény zakomponoval i humor. Francouzsky neumím, ale krásu této řeči jsem si uvědomil až tady v divadle, když Belmondo svým měkce drsným a melodickým hlasem vžíval se do postavy Moulineauxe. Náhle jsem porozuměl všemu, co se na jevišti odehrávalo.

Těžká opona spadla, zakryla jeviště, diváci opustili sál a herci odešli do šaten. Vytratil jsem se z lóže a procházel celým zákulisím, než jsem našel šatnu hlavního představitele, už obklopenou gratulanty a přáteli. Poprvé se setkávám s tímto výjimečným hercem. Myslel jsem, že bude nepřístupný. Chyba lávky! S Belmondem jsem seděl v jeho šatně tak, jak přišel z jeviště, v kostýmu, frak bez bílé kytky v klopě, nezbytný motýlek kolem krku už také scházel, jen nedbale rozhalená a upocená bílá košile.Cylindr ležel na stole. V náručí malá směšná kulička yorskhirského teriéra Maya, odmítala se od něho hnout, patřila k němu v každé situaci.

Belmondo byl rozšafný, po představení trochu unavený. Ale honem, máme málo času. Naše řeč rychle našla nit a soustředila se na výstavu otce Paula Belmonda. „U něj v ateliéru jsem se toho naučil víc než za celá léta po nejrůznějších školách“, podotýká Jean-Paul, „strašně rád jsem otce pozoroval při práci s hlínou, nenáviděl jsem pózování, celé hodiny bez pohnutí. Jen jednou se otci podařilo, abych mu v klidu postál, a pak vytvořil můj dětský portrét s kučeravými vlasy. Ano, tenkrát mně bylo šest let.“ Dnes slavný herec lituje, že v sobě nenašel více trpělivosti.

Setkání s tehdy jedenašedesátiletým Belmondem je poznamenáno zájmem o přehlídku soch z otcova tvůrčího odkazu. Dílo je hotovo, uzavřelo se v sedmdesátých letech. „Jsem opravdu potěšen, že sochy mého otce pozná i Praha.“

Výměnou zdvořilostních vět moje návštěva u slavného herce Jean-Paula Belmonda v Paříži skončila. Ještě sáhnul po dvou svých fotografiích a podepsal je. Na jedné z nich samozřejmě v objetí roztomilé fenky Maya. Zapisuji si, je pozdní večer, 28. ledna 1994. Pěkná vzpomínka na celý život.

Snažil jsem se později zaznamenat rozhovor s Jean-Paulem Belmondem, který neměl být interviewem, ale nevím jak to napsat. Osobní poznámky nalézám ve svém zápisníku, některé z nich vytahuji na světlo.

Paříž byla i v pošmourném lednu roku devadesát čtyři namouduši půvabná. Úplná idyla. Zdeněk Vokurka, hudební publicista


29.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 12 200 Kč

Pomocní pracovníci ve výrobě jinde neuvedení POMOCNÝ/-Á PRACOVNÍK/-CE VE SKLENÁŘSTVÍ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POMOCNÝ/-Á PRACOVNÍK/-CE VE SKLENÁŘSTVÍ - pracoviště Holín., , V případě zájmu se dostavte osobně na výše uvedenou adresu, bližší informace na tel.: 776 882 829 p. Chýle., Jedná se o práci pomocného pracovníka při montáži skleněných prvků., Požadujeme: zdravotní způsobilost, schopnost samostatného výkonu práce a technické schopnosti. Vhodné i pro cizince na zaměstnanecké karty.. Pracoviště: Glass chýle s.r.o. - holín, 506 01 Jičín 1. Informace: Jiří Chýle, +420 776 882 829.

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel základní školy 13 000 Kč

Učitelé na 1. stupni základních škol UČITEL/-KA PRO 1. STUPEŇ. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: UČITEL/-KA PRO 1. STUPEŇ, Pro Základní školu a Mateřskou školu v Libáni hledáme "Učitele/-lku pro 1. stupeň". , Požadujeme spolehlivost, flexibilitu a komunikativnost. Nabízíme zkrácený pracovní úvazek (poloviční) - jedná se o 11 vyučovacích hodin týdně. , Plat: od 13 000 Kč (dle platových tabulek), Pozice je vhodná i pro absolventy/-tky., , V případě zájmu zasílejte své profesní životopisy Mgr. Ladislavě Hazdrové na e-mailovou adresu reditel@zs-liban.cz.. Pracoviště: Základní škola a mateřská škola libáň, okres jičín, Školní, č.p. 11, 507 23 Libáň. Informace: Ladislava Hazdrová, +420 493 598 626;737 375 820.

Stavebnictví - Stavebnictví Stavební dělník 15 000 Kč

Dělníci v oblasti výstavby budov POMOCNÝ STAVEBNÍ DĚLNÍK/-CE. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: POMOCNÝ STAVEBNÍ DĚLNÍK/-CE, V případě zájmu pište na e-mail: martinafrybova@hotmail.com., Nápln práce: přípravné a dokončovací stavební práce, práce ve výškách., Požadujeme: výborná fyzická zdatnost., Časté vysílání na pracovní cesty a pružná pracovní doba., Vhodné i pro cizince na zaměstnanecké karty.. Pracoviště: Julian hyka, Sokolovská, č.p. 330, 506 01 Jičín 1. Informace: Martina Frýbová, +420 737 437 172.

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 18 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) KUCHAŘ/-KA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: KUCHAŘ/-KA , V případě zájmu volejte na tel.: 727 840 500 paní Laporte nebo zasílejte životopisy na dachova@email.cz., Požadujeme: vyučení v oboru výhodou, Nabízíme: možnost i zkráceného úvazku nebo brigády.. Pracoviště: Jana hatašová s.r.o., Dachova, č.p. 1792, 508 01 Hořice v Podkrkonoší. Informace: Jana Laporte, +420 727 840 500.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 20. června 2018

Sloni na špacíru, jak se chová jídlo a hvězdný Ringo Starr: zhlédněte videa dne

Pronásledování Škody Octavia na Novopacku.

Pátrají po řidiči v bílé oktávce. Při zběsilém úprku zavinil nehodu

Krásná žena z Orientu, Ruska či Uruguaye? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny A

Fotbalové mistrovství světa v Rusku neprovázejí jen nádherné útočné akce a góly, ale i krásné ženy na tribunách či náměstích. Do konce června vám budeme nabízet nejsympatičtější fanynky týmů z každé skupiny. Můžete hlasovat pro vaší favoritku, vítězky pak postoupí do finále, v němž se „utkají“ o pomyslný titul Miss šampionátu.

Nejvyšší fotbalová liga má nového partnera. Fortunu. Logo rozpoutá debaty

Marné hledání dlouhodobého partnera skončilo. Nejvyšší fotbalová liga má po letech silného partnera, se kterým se spojí na několik let dopředu: sázkovou kancelář Fortuna. Ta patří finanční skupině Penta, pod kterou spadá i vydavatelství VLM.

Lomem sv. Josefa bude znít reggae

Hořice – Třídenní open air festival uprostřed přírody v areálu lomu sv. Josefa láká jako každý rok na spoustu kvalitní hudby od reggae, ska, dancehall až po drumandbass nebo raggajungle.

Dvě nuly pod Hradem a strašidelná perníková ruina: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 19. června 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT