VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krajinou Mariánské zahrady aneb pozvánka na výstavu

Jičínsko – V tomto letním čase přijměte prosím pozvání do nenápadné, ale tichým půvabem prostoupené krajiny Mariánské zahrady.

2.8.2011
SDÍLEJ:

Hlásná Lhota čp. 33.Foto: Petr Luniaczek

Tu začal na svém dominiu budovat již na přelomu 16. a 17. století hrabě František Josef Schlick (1656-1740) jako celek vzájemně provázaných krajinných prvků se zvláštním zřetelem na jejich duchovní obsah, na něž z Velišského hřbetu shlíží kaple Loreta, kopie svaté chýše Panny Marie, postavená v r. 1694 dle plánů francouzského architekta J. B. Matheye.

První ze dvou procházek po krajině Mariánské zahrady začíná v Jičíně, z nějž se vydáme silnicí na Březinu. Již brzy za městem nám vlevo kyne Velišský hřbet s nejvyšší kótou 429 m, kde kdysi stával hrad, počínaje rokem 1678 zbořený z rozkazu samotného císaře, vpravo od něj víska Podhradí - rodiště spisovatele Františka Křeliny (1903-76), jehož hrob najdeme na velišském hřbitově - a ještě dále již zmíněná Loreta. Z Březiny se dáme kolem zdejší kaple polní cestou do Ostružna a poté silnicí do Dolního Lochova, kde v sobotu před letošním svátkem sv. Anny kolem 10. hodiny bylo možno zastihnout procesí ubírající se ke kapličce této světice z počátku 18. století na blízkém vrchu a nepochybně posvěcující duchovního génia loci této krajiny.

Z této vsi s několika roubenými domy (nejhezčí jsou čp. 5 a 8) jdeme nejprve po stopách tohoto procesí a pak stále po červené značce za hezkých zpětných výhledů na Jičínsko východním úbočím vrchu Houser k silničce z Ostružna k rekreačnímu komplexu Sklář, po níž a žluté značce se vracíme vlevo do této vsi. Její největší pýchou je kostel Povýšení svatého Kříže z let 1772-80, ale objevíme zde i několik roubených sýpek, z nichž zřejmě nejhezčí – patrová s pavlačí - je u čp. 8.

Poté vyrazíme po silnici k Hlásné Lhotě, ale asi po 700 m se dáme vpravo do její osady Karlov s krásnou usedlostí čp. 33 s roubeným domem i sýpkou (na horním snímku). Pak teprve pokračujeme do centra Hlásné Lhoty s dalšími roubenkami (např. čp. 11 s pavlačí a č.e. 4 s roubenou sýpkou), projdeme na její levý horní konec, lesní cestou dojdeme k široké svážnici a po ní vlevo vystoupíme do vsi Podhradí.

Odsud již po silnici seběhneme do vsi Bukvice s krásně obnovenou kaplí sv. Jana Nepomuckého z r. 1767 a několika pěknými roubenkami (např. čp. 18, 21 a 25) a od kaple se dáme silnicí na Libáň (za pěkných zpětných pohledů na Velišský hřbet a ves Veliš) do vsi Střevač s velkou barokní sýpkou (J. B. Mathey 1690), několika zajímavými sochami na návsi a více než desítkou roubených staveb, z nichž nejzajímavější je archaická usedlost čp. 4 s roubeným domem, sýpkou a stodolou.

Dále nás povede silnice na Nadslav, z níž však brzy odbočíme vlevo jinou silnicí, a ta nás podél lesa za výhledů vlevo na kostel v Bystřici a později i s červenou značkou (kterou jsme opustili před Ostružnem) dovede do rekreační vísky Batín. Zde značka odbočí širokou cestou vlevo do polí a za výhledů vpravo na Markvarticko po ní asi za půlhodinku dojdeme do vísky Važice s několika roubenými stavbami, z nichž vynikají dům čp. 3 a archaické sýpky u čp. 12 a 19.

Z Važic s námi značka seběhne k silnici a po ní nás brzy dovede do vsi Sedliště s krásnou barokní kalvárií z r. 1756, za níž stojí roubený dům čp. 2 a naproti kousek za potokem roubená sýpka v usedlosti čp. 19. A zde končí naše první procházka po trochu tajuplné krajině Mariánské zahrady.

Druhou procházku začneme ve vsi Mlýnec 3 km západně od Kopidlna, kde na jejím jižním konci u velkého rybníka Zrcadlo (jako hnízdiště vodního ptactva je přírodní památkou) objevíme hezkou roubenku čp. 8 v kožichu s lomenicí. Od ní jdeme stále podle rybníka nejprve po silnici a pak vlevo silničkou a na rozcestí opět vlevo do vsi Budčeves, kde najdeme nejen sochu P. Marie z r. 1777 s motivem zabití sv. Václava, ale vpravo od hlavní silnice i roubenky čp. 11 a 13 a roubenou sýpku v čp. 15. Od čp. 11 přejdeme hlavní silnici a za čp. 5 se dáme cestou vpravo k lesu, přes který brzy přijdeme k silnici z Mlýnce do Kopidlna, kam poté za čtvrthodinku určitě dojdeme.

K jeho dominantám patří kostel sv. Jakuba z let 1704-05, postavený snad dle projektu slavného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla a původně renesanční a v r. 1674 barokně přestavěný zámek (od r. 1948 sídlo střední zahradnické školy) a na náměstí objevíme barokní sousoší P. Marie z r. 1720.

Odsud se vydáme k jihovýchodu do blízké vsi Cholenice s pěknou kaplí sv. Marka z r. 1776 na návrší a rovněž s několika roubenkami (např. čp. 32 a 48 u silnice na Vršce) a pěkně udržovanou zděnou usedlostí čp. 20. Ves opustíme poblíž roubenky čp. 11 a pod zmíněnou kaplí silnicí do vsi Běchary, v níž v parčíku na návsi stojí barokní socha sv. Františka Serafínského z r. 1775, u kostela sv. Vojtěcha půvabná roubenka čp. 38 v kožichu z r. 1793 (bývalá škola) a pod kostelem u potůčku Stříble další pěkná roubenka čp. 76 opět v kožichu asi z počátku 19. století.

Z Běchar se vydáme po nové silnici mezi poli nejprve k východu a pak k severu do vsi Vršce, kde nás hned na kraji u silnice ze Slavhostic vítá socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1824, barokní kostel sv. Vavřince z r. 1726, ale zejména velice starobylá roubená zvonice z r. 1515 s třemi zvony (na dolním snímku), před níž stojí rovněž starobylá sloupková boží muka – tedy opět místo, zdůrazňující duchovnost krajiny Mariánské zahrady. V této vsi však stojí i několik lidových staveb, z nichž vynikají archaická usedlost čp. 12 s roubeným domem, výměnkem, špýcharem a chlévem a též roubený dům čp. 17.



Odsud vystoupáme po silnici nad ves a kolem zemědělského závodu seběhneme za půlhodinku do vísky Labouň, kde se zachovalo téměř deset roubených staveb, a to hlavně u silničky, vedoucí k západu k Bartoušovu (nejhezčí z nich je usedlost čp. 8 s roubeným domem i sýpkou). Pak silnička vystoupá do polí a k severu se z ní otevře nádherný polokruhový výhled: zleva vidíme kopidlenský komín, vsi Pševes, Drahoraz, Bartoušov, vzadu Veliš, Ředici, Tábor, západní Krkonoše s Lysou horou, Kotlem, Medvědínem, vpředu Bradlec a Kumburk a konečně východní Krkonoše s Luční a Studničnou horou, Sněžkou a Černou horou. Pak seběhneme do Bartoušova, kde u hlavní silnice stojí zajímavý roubený dům čp. 4 a zde končí naše druhá procházka po Mariánské zahradě.

Závěrem své čtenáře zvu na výstavu fotografií lidových roubených a sakrálních staveb této krásné krajiny nejen z většiny prošlých vesnic, ale i z Drahoraze, Ketně, Křeliny, Libáně, Milíčevsi, Nadslavi, Nemyčevsi, Slatin, Štidel, Veliše, Vesce a Zelenecké Lhoty, která má svou vernisáž v sobotu 6. srpna ve 14 hodin v Galerii Na špejcharu v Bukvici čp. 25 a potrvá tam do 30. září 2011.⋌Petr Luniaczek


2.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

FILIP RYBÁŘ se na svoje rodiče Zdeňku a Martina Rybářovi poprvé usmál 6. listopadu, kdy se narodil s porodní váhou 3,15 kg a mírou 50 cm. Šťastná rodina žije v Poděbradech.
7

Právě jsme se narodili - listopad 2017

Ilustrační fotografie.

Krajská záchranka dostane od března nového ředitele

Nový projekt. V Jičíně si záchranáři zapůjčí lékaře z nemocnice

Jičín - Ve zdravotnictví chybí desítky lékařů, a to i na záchranné službě. Ta v Královéhradeckém kraji pokryje svými odborníky jen 56% výjezdů, dále je odkázána na pomoc externistů. V Jičíně nyní zkouší pilotní projekt, při němž nemocnice "zapůjčí" záchrance doktory z oddělení. Pokud se projekt osvědčí, zdravotnický holding ho míní aplikovat i v dalších zařízeních.

„S podzimní částí jsme spokojení“

Miletín – Kromě toho, že je předsedou fotbalového oddílu, běhá na zeleném pažitu jako aktivní hráč a kapitán A mužstva v 1. B třídě. Devětatřicetiletý stoper Miletína ONDŘEJ MACHAČKA pomáhá týmu k dobrým výsledkům v 1. B třídě.

NAŠI PRVŇÁCI ze ZŠ 17. listopadu v Jičíně

Jičínsko - Každou středu vám představíme čerstvé prvňáčky z našeho regionu.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT