VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nahlédnutí do historie jičínských skautů

JIČÍN - Letos jsme si připomenuli v polovině měsíce května 95. výročí vzniku prvého junáckého oddílu. Jičínský se počítá jako nejstarší oddíl na venkově.

2.8.2007
SDÍLEJ:

Skautská lilie.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

V měsíci květnu 1912 byla plakátovaná v Jičíně přednáška o skautingu profesora A.B. Svojíka z Prahy. Svoji přednáškou pan profesor vzbudil nadšení pro skauting a skautskou myšlenku. Předváděl obrázky o táboření pod stany a pobytu v přírodě.
Sláva Řehák vzpomíná: „Chytlo nás to – půl sexty jičínského gymnázia na ní bylo. Bylo nás několik kamarádů, kteří měli zájem o přírodu a tak hned druhý den po čilé debatě o přestávce v 10 hodin jsme na chodbě utvořili osmičlennou první družinu. Podnět k založení dal žák 6. třídy gymnázia Bohuslav Řehák a za členy se přihlásili Čestmír Hlaváček, Jedlička, Málek, Jaromír Miloušek, František Šviha, Vochoč. Na jméno osmého člena se již nepamatuji,“ uvádí Sláva Řehák, který se stal rádcem družiny. „Teď přišlo to hlavní. Povolí nám to sbor? Šli jsme žádat jednoho z profesorů o přímluvu. Trochu nás sešněrovali různými příkazy, ale – povolili,“ dodal pamětník.
Za týden vznikla v kvintě druhá družina. Sláva Řehák již jako profesor jičínského Raisova učitelského ústavu po 25letém výročí založení Junáka v Jičíně vzpomínal, jak se stal s Milouškem rádcem, třetí družinu měl Hlaváček, vůdcem oddílu zvolili Málka. Prvním patronem se stal profesor doktor J.Všetečka, spolužák a přítel Masarykův. Skautskou činnost provozovali prakticky jen v soboty a neděle. Vycházky byly většinou do Prachovských skal. „Všichni máme na ony doby nejkrásnější vzpomínky. Skauting nás vytrhl ze sklonů dekadentních, jež tenkráte byly mezi studenty v módě, ukázal nám jasně mužný cíl života a cestu k němu,“ uvedl Sláva Řehák.

Z historie

V roce 1913 převzal vedení oddílu Sláva Řehák, na jaře se kdosi z jičínského oddílu seznámil s prvním pražským oddílem, jehož vůdcem byl ing. Beneš. Pražští skauti tábořili na Potštejně a na prosbu jičínské vzali s sebou. Tohoto tábora se účastnilo osm Jičíňáků a jedním z nich byl Čestmír Hlaváček. Někteří tábořili dva a jiní až pět týdnů. Bratr Řehák rád vzpomínal na toto táboření, při kterém si postavil tenkráte vlastnoručně boudu ze slaměných došků pod smrčky, zatím co ostatní hoši spali ve dvojicích ve stanech bez podsad, v nichž se každý týden měnila sláma. Na tento tábor také vzpomíná Kája Bejšovec, který se od tábora stal členem 1. oddílu. Pod záštitou doktora Všetečky a za technického vedení otce Slávy Řeháka, cestmistra, a na popud KČT ujali se značkování v Prachovských skalách. Za řízení otce opravují orientační značky a dělají všechny nápisy a tabulky ve skalách.
Nebylo jediné značky a nápisu, který by ve skalách před 1. světovou válkou neprovedli skauti. Postavili několik set nových schodů a opravili všechny staré. Sami si vařili a spali ve Všetečkově pensionátě, neboť ještě neměli stany. Oddíl konal četné vycházky do okolí a v říjnu složili první skautský slib na Prachově v místě pohanského pohřebiště. Zdislav Mazáček se poprvé setkal se skautským táborem pod Rumburkem, kde tábořil s pražským oddílem vedeným učitelem Fendrychem.

Válečná léta: 1914

Roku 1914 o prázdninách šlo několik hochů opět tábořit s ing. Benešem do Jindřichova Hradce k Sv. Barboře na 3 týdny a několik hochů šlo na putovní tábor do Podkrkonoší. Neměli ještě stany a proto přespávali u sedláků. Po něm převzal vedení oddílu br. Tvrdý. Vzpomíná: odvedli nás postupně všechny a později na italské frontě padli Jaromír Miloušek, Čestmír Hlaváček a František Šviha.

Válečná léta: 1915

V roce 1915 br. Karel Tvrdý konal se skauty nedělní výlety obohacené kurzem první pomoci. O Svatodušních svátcích s oddílem tábořil po 3 dny v krásných tichých lesích pod Rumburkem a o prázdninách tamtéž 14 dní pod dvouplátnovými stany s podsadami ze smrčků. Po prázdninách narukoval a odešel do války br. Tvrdý. Neustálé odvody vzaly všechny schopné, kdož mohli vést oddíl. Tento rok odcházel na vojnu druh za druhem. Členem oddílu se stal br. Malý-Parous a účastnil se tábora po Rumburkem, kuchařem byl br. Sýkora. V zimě se skauti hodně věnovali stopování a lyžování, na jaře konali pravidelné vycházky, v neděli kurzy první pomoci s obvazováním. Členů bylo stále méně. Jednotlivci od tohoto roku o nedělích putovali na pustnoucích cestičkách Prachovských skal sami. Stále se scházívali.

Válečná léta: 1916–18

Další dva roky až do konce války r. 1918 konali po skautsku společné výlety. Byli to vedle několika ústaváků i žáci z reálky – Šimůnek, Soukup, Smolík, Cirkva, Fingerland, Petre, Karpíšek a Malý-Parous. Tak udržovali skautskou tradici dále. V té době bývala Přivýšina cílem jejich výletů. Její skalnatý terén vyhovoval na plíženou ve dne i za měsíční noci. V době sucha se tam dalo bezpečně pod dekou přespat.

Po válce v republice Československé 1918 - 1922

Br. Zdislav Mazáček – Trhan vzpomíná: Po skončení války, v níž jsem byl raněn, mne v březnu 1919 navštívil Sláva Řehák a vybídl mne k oživení skautingu v Jičíně. S chutí jsem se pustil do práce, v níž mne svým vlivem mezi žactvem pomohli dr. Všetečka a ředitel reálky dr.Čihula. Na ustavující schůzi promluvil br. prof. Svojsík, bylo to 4. května 1919.
Brzy se shromáždilo na 60 studentů a o Svatodušních svátcích podnikli 4denní pokusný tábor u Jinolic pod Prachovem. O prázdninách tábořili 6 týdnů na Prachově. Postavili a opravili na 600 schodů, postavili 12 nových laviček a košů na papír, upravili novou stezku na Krkavčí skály, která byla přejmenována na Skautskou stezku, a mohutná skála, k níž vede, Skautským hradem. O prázdninách byl ještě podniknut týdenní výlet do Krkonoš a 4denní do Jizerských hor. Na podzim 1919 byl br. Zd. Mazáček přeložen do Dolního Bousova, oddíl vedli rádcové družin Karpíšek, Malý a Exner. V následujícím roce 1920, po přeložení br. Mazáčka do Růžodolu u Liberce, převzal oddíl br. Fingerland. O prázdninách oddíl podnikl 14denní putovní tábor od Pradědu přes Jeseníky do Orlických hor a skončil v Trutnově, vše pěšky. Účastnilo se 21 skautů s br. Mazáčkem. Závoj Štrunc vzpomíná na Akelu, Balú, Brontosaura, Palečka, Racka a Rana. Druhá skupina skautů složená z žáků učitelského ústavu a reálky, vedená br. Karlem Šimůnkem, putovala opačným směrem – přes Krkonoše, Orlické hory až do Sloupských jeskyň u Brna, zpět domů jeli vlakem. Během tohoto 10denního putování byl krásný čas, takže se dalo cestovat bez stanů, spát pod dekou a vařit na otevřeném ohni.
V roce 1921 přichází na jičínskou reálku br. Sláva Řehák už jako profesor přírodopisu a přebírá oddíl, který se rozrostl na 42 členů. Laskavostí ředitele B. Zelinky byl skautům propůjčen domek na dvoře reálky, aby si v něm upravili klubovnu. Domek od základů opravili, vybílili obě místnosti, vydrhli podlahu a měli vlastní hnízdo. I letos chodili do Prachovských skal a vyspravovali schody, které prudká voda podemlela a nebo je odnesla, nezřetelné značky a písmo opravili. Těšili se na prázdninový tábor do ledeckých lesů. Tábor měl 16 stanů postavených do podkovy u myslivny Kačerova u Ledců. Stál na rozhraní mlází a vysokého lesa s velkou dřevěnou jídelnou a kuchyní. Br. Závoj Štrunc vzpomíná na svoje nejkrásnější prázdniny. Tento tábor pomohl v Jičíně založit místní sdružení ve složení 1. oddíl Sláva Řehák, 2. oddíl Mir. Malý a třetí nejmladší vlčata vedl B. Oumrt. Jičínský lékař MUDr. Čeněk Lustig byl okresním zpravodajem.
V roce 1922 se bratr MUDr. Lustig vzdal funkce okresního zpravodaje pro nedostatek volného času. Jeho nástupcem byl jmenován br. E. Trojan – profesor jičínského gymnázia. První velkou akcí Svazu junáků skautů RČS byly Národní skautské slavnosti pořádané na oslavu desetiletí českého skautingu 29.6. - 2.7.1922 v Praze. Začínaly výstavou v Klementinu, průvodem 7000 skautů a skautek z celé republiky Prahou a postaveným velkým táborem na Císařském ostrově u Troji.
Jičínské oddíly se účastnily v počtu 140 členů jako sbor jubilejních slavností po celou dobu. Velitelem těchto táborů byl místonáčelník br. Řehák, který byl do této funkce zvolen na volném sněmu SJS RČS dne 7. června 1919.

Léta 1922 - 1932

Na pražských slavnostech r. 1922 se zrodila myšlenka založit smečku vlčat. Realizace smečky se podařila v září o 12 vlčatech, tedy o dvou šestkách. Během zimy absolvovala vlčata několik kratších výletů a počátkem jara výlet na Rumburk, spojený se stopováním a značkováním. Veřejnosti se oficiálně představila při vítání franc. maršála Foche ve svých tmavozelených halenách a žlutozelených jockeykách.
Vlčata se stala dokonce i filmovými herci, neboť spolupůsobila jako průvodci při filmování Prachovských skal.
V roce 1922 se v Jičíně konal sjezd župy na počest desátého výročí. Probíhaly různé skautské soutěže jako stavba stanu, uzlování, vaření, první pomoc apod. Po odchodu prof. Řeháka do Trutnova byl oddíl rozdělen na tři jednotky – prvou vedl br. Mirko Malý, druhou – br. Fr. Exner a třetí – valtický br. Jožka Meisner, všichni oktaváni jičínského gymnázia. O prázdninách s 15 členy vykonal br. Malý deseti– denní putovní tábor po Šumavě. Na podzim byl br. Řehák přeložen do Turnova a znovu převzal a vedl oddíl.
Roku 1923 br. Řehák tábořil tři týdny v červenci s 21 členy u Libiče. Jedna družina byla z Valdic. Zástupcem vůdce na táboře byl br. Josef Moran. V sobotu před Svatodušními svátky vyjelo 10 vlčat s bratry Frant. Vosáhlem a B. Oumrtem do Lysé nad Labem. V Lysé se utábořili u Labe, koupali se tam a navázali styk s místními skauty.
V roce 1924 tábořil oddíl pod vedením br. Morana 3 týdny ve Vysokých Tatrách pod Kopským sedlem. Od prázdnin 1924 dostal se br. prof. Řehák definitivně do Jičína a zaopatřil oddílu klubovnu ve Studentském domě. Zástupcem vůdce je br. Moran a oddíl mu vděčí za úpravu klubovny v satonském stylu.

Středeční schůzky

Roku 1925 probíhají schůzky oddílu každou středu v 5.30 hodin odpoledne v klubovně ve 2. poschodí Studentského domu. V červenci táboří po tri týdny s 28 členy v šestnácti stanech u Pilského rybníka s profesorem Řehákem. Kuchyň byla ve starém opuštěném mlýně pod hrází rybníka. Z tohoto tábora odešel br. Moran do vůdcovské lesní školy br. Elstnera u Kněžmostu.
Po prázdninách zahájil činnost 2. oddíl skautů schůzkami ve Studentském domě a každou sobotu výlety po okolí. Oddíl vede br. Moran. Utvořily se dvě družiny: Medvědi – rádce br. Žďárský, a Sovy – rádce br. Kazda. Obě družiny připravují zájezd s loutkovým divadlem na venkov, aby si opatřily prostředky na táboření. V zimě koná br. Moran s osmi členy první lyžařský zájezd na Krkonoše do Kořenova.
V roce 1926 přejímá 1. oddíl MUC Moran jako vůdce, profesor Řehák dostává velení nad župou a vede ji trvale až do roku 1932. Br. Moran o prázdninách pořádá se sedmi členy 21denní putovní tábor Slovenskem a potom ještě 14denní stálý tábor s 11 členy u Ledců.
(Poznámka: zveřejněné fotografie pochází z let 1926 a 27. Pokračování vyjde v Jičínském deníku 9.srpna.)

2.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
14

Sněžení, závěje, náledí i vítr. Meteorologové varují před nástrahami počasí

Dominik Malý.

Pohádková nadace má nové vedení

Mezi kulturní památky patří i hodinový stroj z Markvartic

Markvartice - Ministerstvo kultury v loňském roce prohlásilo celkem jedenáct kulturních památek na území Královéhradeckého kraje.

Jak jsme žili v Československu

Jičínsko - V letošním roce si připomínáme stoleté výročí od vzniku Československé republiky. K významným oslavám v takzvaném osmičkovém roce se připojuje i váš Deník, a to unikátním projektem Jak jsme žili v Československu.

Aleš Babák: S nasazením spokojenost, trápí nás ale docházka

Jičín - Házená: Asistent trenéra Jičína se s týmem připravuje na jarní odvety extraligy.

Vylekaný chmaták a rosomáci pobláznění sněhem: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 17. ledna 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>