Většina kapel byla z Jičínska a úroveň jejich vystoupení byla opravdu velmi dobrá. Je pryč doba, kdy jediným exportním zbožím v tvrdé muzice z našeho okresu byla skupina Hogo (na snímcích), ale nicméně tito rockoví bardi jsou stále někde napřed, a i když většina hudebníků se snažila dokázat, jak jsou dobří, a oni jsou, tak Hogo svoji lehkostí bytí na pódiu dávali jednoznačně najevo, že toto už mají dávno za sebou. Není jim cizí nadsázka, dělat si legraci sami ze sebe a přitom se strojovou přesností perfektně šlapající rytmiky jen jakoby nic předvádět příval hudby, ze které je cítit radost a pohoda.

Akorát té nadsázky bylo možná až příliš v textech. Přeci jenom skladby jako Sežrali jsme pejska, Akne, Přežvejknul jsem kočičku a podobné jdou opravdu dost po hraně.

Jenomže se stačí podívat na pódium, jak tihle tři rockeři jsou celou dobu koncertu v akci – pohybová show byla opravdu skvělá, a vše jim náhle věříte a odpustíte. Nevím, jestli ještě platí, že Hogo hraje dřevorubecký rock, jak to prezentovali dříve, ale rozhodně platí, že tři v bigbítu neznamená méně. Alespoň v tomto případě. (vl)