I jiné příběhy přetrvávají. Třeba ten, že bitva u Jičína se vůbec neměla konat. Jenže na potvoru telegraf selhal a posel, který měl příslušný rozkaz doručit, zdržel se na zámku v Milíčevsi. Dokonce jeden výklad historie tvrdí, že v tom byla ženská. A tak cesta ze štábu k veliteli Benedekovi netrvala dvě hodiny, ale několikanásobně déle. I takhle se dá vykládat historie. A není v tom nepravda.

V historických dokumentech čteme: Rakouské ztráty byly následující: důstojníci (padlí, nezvěstní, ranění, zajatí) – 184, mužstvo – 4717, koně – 222. Tato čísla nemusela být, kdyby … Ale to slovo historie nezná.

Řekl to Petr Lazurko v Knihovně Václava Čtvrtka na své čtvrteční přednášce a možná i Hana Fajstauerová, když den nato otvírala výstavu v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně. Povedlo se připomenout stopadesáté výročí války hned ve dvou institucích. Události se doplňovaly, kdo přišel, získal pohled od odborníků. Každý trochu jinak, myslím metodicky jinak, ale v souladu.

Pan Lazurko nazval přednášku Fakta a mýty. Jako velitel kadetů držel se zejména věcí vojenských. Přinesl i pušky a vysvětlil rozdíl mezi předovkou a vzadu nabíjenou zbraní. Vše doložil mnoha obrázky. Zajímavé, kolik karikatur přinášely k dějinám tehdejší noviny.

Muzejní historička Hana Fajstauerová mluvila taky spatra, odkazovala se na výstavu instalovanou v chodbě, kterou s kolegyněmi připravila. Připomněla spíš záležitosti ekonomické, včetně retribucí, ale i drancování. Do muzea přišli i manželé Beranovi, jinak zvaní Písničkáři Ze šuplíku. Jejich texty byli citlivé, dojemné.

K připomínce války z roku 1866 chystají se v Jičíně další události. Jednou z nich bude i přednáška Hany Fajstauerové, i akce rázu vojenského.   Bohumír Procházka