Venku před kostelem leje. Je 7. listopadu tři hodiny odpoledne. Konají se Dušičkové meditace, které připravila Dana Rejmanová a smyčcové trio Ad libitum. Ve spolupráci s panem básníkem Karlem Jaromírem Erbenem a pány jako B. Martinů, J. B. Foerster a dalšími.

Protože báseň Záhořovo lože paní knihovnice Dana recitovala a muzikou trio zvýraznilo.

Pravý boční oltář je pro tuto chvíli zasvěcen miletínskému básníkovi. Je tu Erbenův portrét, vedle vázička, do které dává recitátorka kytičku. Pak hovoří o autorovi, jeho životě a přednáší dlouhou báseň. Vše nazpaměť. I tak lze projevit úctu. Připravit vzpomínku na ty, kteří už tu nejsou. Holdem Erbenovi i skladatelům. Bez frází, s žádnou osobní ambicí. Pečlivou přípravou, zodpovědným přístupem.

Navzdory počasí přišlo na třicet lidí. Potlesk byl dlouhý a opravdový. Patřil krásné iniciativě, která vznikla z osobního nápadu. Iniciativě, která nic nestojí, která představuje jen práci. A opravdovost. A radost nad tím, co si sami sobě dovedeme připravit.

Kostel na úpatí Zebína není v současném stavu příliš honosná stavba. Ale v posledních letech nějak podivně přitahuje. Kupříkladu Jičínskou besedu, která ve spolupráci s dalšími usiluje o opravu stavby. Krásná iniciativa. I třeba tím, že výtěžek ze vstupného bude použit na opravu.
⋌Bohumír Procházka

Počasí panovalo toho dne skutečně typicky dušičkové - tzv. psa by nevyhnal. … Však díky propagační pomoci tisku se 31 odvážlivců a otužilců na ono místo nepředpokládaně skutečně dostavilo a vzpomenulo Erbenova narození. Jakási stařenka, drobná to osůbka, vážila cestu do těchto končin dokonce až z míst odehrávajícího se Erbenova Pokladu - Červené Třemešné.

Dojalo mne to a nesmírně si vážím každého kroku, který v oněch podmínkách kdokoli učinil, aby poseděl hodinu ve studeném kostele a melodram Erbenovy nejhlubší a vtahující balady - Záhořova lože - si poslechl.⋌ Dana Rejmanová