Další zvláštností bylo, že posluchači se sešli v aule Lepařova gymnázia. Logicky, protože Antonín Vánkomil Maloch byl profesorem tohoto zařízení, i když se tenkrát nejmenovalo Lepařovo.

 K odlišnostem oproti zvyklostem taky patří, že počet posluchačů nepřekročil pětatřicet, a to nebývá zvykem. Jeden z pořadatelů, Pavel Kracík, diplomaticky pravil, že přišli opravdoví zájemci.

 Ti, kteří nepřišli, přišli totiž o mnohé. Neboť Maloch byl zajímavá, i když ne jednoduchá osobnost. Hlavně ale zajímavá byla doba i události, které v Jičíně, ve škole, na Prachově i v dalším okolí přinesla.

K potěšitelným pozoruhodnostem patří i skutečnost, že v náramné shodě hovořili tu odborníci značně věkově vzdálení. Od těch, kteří jsou na začátku své odborné dráhy (K. Peroutková–Matějková, P. Kracík), až po J. Francka, který svůj důchodový věk překročil, i když pracovně má k důchodu ještě daleko.

Jindřich Francek vystihl poněkud rozporuplnou povahu Malochovu a z ní plynoucí jeho ne úplně snadné bytí. Řekl: „Rukopisy rozdělily společnost. Kdo proti nim vystoupil, byl zrádce.“A Maloch vystoupil.

Magistra Matějková hovořila o amatérské archeologii v Malochově době. Až úsměvně vyzněl způsob práce a dokumentace díla tehdejších badatelů. Ale své zásluhy o prehistorii Prachovských skal Maloch má.

Magistr Chutný je archivář a muzikant – sbormistr. Malochův podíl na vydání Českých zpěvů dokumentoval poslechem jeho tvorby z dílny sboru Foerster.

Hostitel, ředitel gymnázia M. Chlumský, vyprávěl o tom, jak vypadala škola v 19. století. Kupříkladu pěší školní výlet celého ústavu vedl ze školy do Češovských valů, odtud do Kopidlna a zpět. Dobrých pětatřicet kilometrů. I o tom pověděl, že mezi hlavní argumenty pro výstavbu nové gymnazijní budovy byly páchnoucí záchody.

Magistr P. Kracík připomněl historii turistiky v Prachovských skalách, na jejímž rozvoji se Maloch také podílel. Jak je milé slyšet tu jména, která současní horolezci už znají hlavně jako názvy skalních věží.

Pět rozličných pohledů, pět oborů konání jednoho gymnazijního profesora. Byli tehdejší lidé pracovití a jejich přínos pokroku, kultuře rozmanitý.⋌Bohumír Procházka