Jak je patrné z podtitulu Holduj tanci, pohybu, šestý ročník byl značně rozpohybovaný. Děti tančily, vyzkoušely si aerobik, zhlédly baletní vystoupení Popelka s Vlastimilem Harapesem, a samozřejmě nechyběla ani spousta sportu. Ten, kdo si chtěl na chvíli odpočinout a zároveň se něčemu přiučit, mohl zajít za Lois Tzur z Izraele, která vyprávěla pohádky v angličtině. A aby nebylo pohádek málo, na Valdštejnské věži se hrály Čertovské pohádky.

Již tradiční byly slavnostní fanfáry ze zámeckých oken, které zněly pravidelně ve čtyři hodiny.

Kreativně se vyjádřit, vyřádit a užít legraci mohly děti při „zmalování“ vlaku na nádraží.

Díky nápadu Kateřiny Krausové mohly děti i dospělí lahodit zraku a fantazii pomocí krasohledů vyráběných z miliónů sklíček v novodurových trubkách. Tuto skvělou myšlenku podpořilo mnoho lidí, kteří se rozhodli pomoci. „Kdybych věděla, kolik mě čeká práce, asi bych si to rozmyslela. Kdybych ale věděla, kolik při ní poznám ochotných a nezištných lidí, asi bych se do toho pustila znovu,“ řekla paní Krausová.

Naprostým hitem šestého festivalu bylo „kostkoviště“. Na Žižkově náměstí bylo neustále plno. Od rána do večera se zde scházeli nadšenci a stavěli z kostiček mosty, hrady, zámky a věže, které dosahovaly až půldruhého metru.

Již šesté mezioborové kolokvium na téma Drogy a budoucnost se konalo v hotelu Paříž. ⋌(bar)