Rád vzpomínám na pracovitého, bystrého a temperamentního malíře, kterému jsem v roce 1990 zahajoval společnou výstavu Josef Bucek – Jaroslav Volf v Proseči u Skutče. V městysi s bohatou kulturní tradicí, kde v letech 1908 – 1912 pobývala a psala své romány Děti čistého živého a její nejznámější román Drašar spisovatelka Tereza Nováková (1853 – 1912).

Výstavní vernisáže se zúčastnilo více než dvě stě přátel výtvarného umění. A také pěkné vzpomínky mám na řadu dalších Volfových výstav i návštěvy a korespondenci. Jaroslav Volf absolvoval lékařskou fakultu a jako lékař začínal v Jičíně, v letech 1960 v Jemenu, pět let v Alžíru (1972 – 1977) a další čtyři roky opět v Alžíru (1980 – 1984), odkud přivezl mnoho krásných a zajímavých děl inspirovaných tamějšími krajinami. Byly to obrazy plné slunce, slunce žhavého, protepleného exotikou, sálající atmosféru a energii. Rád vzpomínám i na jeho splnění dávné touhy – dostat se na Tahiti. I odtud pocházejí obrazy exotického prostředí, ve kterém maloval svého času malíř Paul Gauguin (1848 – 1903).

I krajina Francie a města Paříže má své zastoupení ve Volfově tvorbě. Všechny a všechno zajímavé, obohacující širokou škálu Volfovy tvorby. Ale těžištěm přece jenom zůstává krajina Českého ráje, jeho milované město Jičín a kouzelná krása okolí; pro malíře to byla líbezná krajina. S tou se nejraději představoval na četných samostatných výstavách (Jičín, Hořice, Nová Paka, Turnov, Sobčice, Libuň, Sobotka, Vitiněves, Praha, Hradec Králové, Brno, Proseč…), na společných výstavách (hlavně s výtvarnou skupinou Studio 85), ale také v zahraničí (Jemen, Alžír, Francie, Rakousko…). Volfova tvorba je zastoupena v četných soukromých sbírkách Alžíru, Jemenu, Anglie, Belgie, Bulharska, Holandska, Indie, Kanady, Rakouska, USA a dalších zemí.

Jaroslav Volf potěšil přátele výtvarné tvorby i založením vlastní galerie ve svém domě ve Foerstrově ulici pod Čeřovkou. Potěšil také vydaným kalendářem (Jičín a jeho kraj, 1998) a barevnými reprodukcemi, pro přátele v omezeném počtu výtisků vydal Ohlédnutí, v němž je zahrnutý výběr proslovů k výstavám, zamyšlení různých autorů nad Volfovou tvorbou, přehledy výstav aj., doprovázené obrazovou dokumentací. O jeho tvorbě byly napsány četné příspěvky v různém tisku od různých autorů a výtvarných kritiků, vydány drobné i rozsáhlejší katalogy k výstavám.

Dílo Jaroslava Volfa stále zůstává s námi. Přináší nám do každého dne radost i krásu. Závěrem nechme zaznít slova napsaná Jaroslavem Volfem v závěru jeho vydaného kalendáře: „Chvějivá krása tohoto kraje, rozvěšená cípatě mezi Jičínem, Turnovem a Mnichovým Hradištěm na vůni borovic, lesku rybníků a stínech pískovcových skal, vábí návštěvníka, aby unikl na chvíli shonu moderní doby…

A právě takovými střípky dojmů, posbíranými kolem Trosek i v samotném Jičíně a přenesenými malířskými prostředky na plátno, chci připomenout, že stojí za to alespoň někdy zpomalit krok, vyměnit kalkukaci všedního dne za sváteční vnímavost pro poezii barev, linií a tvarů, která nás obklopuje a patří k životu právě tak jako kus chleba a pomíjivost našich radostí i bolestí vymezených zrníčky věčnosti v času i tohoto kalendáře…“
⋌Josef Pavlík