To je ten, který natočil 66 televizních pořadů Šumná města. Pořad skončil, ale pan režisér koná dál. Jeho další projekt se jmenuje Šumné stopy a název lze doplnit – českých architektů ve světě.

Jest nám potěšením, že jedna z těchto stop je stopa Karla Paříka, zapomenutého rodáka z Veliše.

A to je důvod páteční Lipusovy přednášky v Porotním sále, kam ho pozvala Jičínská beseda.

Karel Pařík (1857 – 1942) přišel do Sarajeva ve svých sedmadvaceti letech. A to v době, kdy do Bosny, jako součásti Rakouskouherska, přicházelo mnoho Čechů, odborníků v rozličných odvětvích. Počet staveb, které Pařík vytvořil nebo se na nich podílel, dosahuje neuvěřitelného čísla 150. Jsou to úřady, muzea, kostely, společenská centra, i objekty rekreační. Pozoruhodné je, že církevní stavby nejsou omezeny na jednu víru. Pan architekt musel poznat zvyklosti, obyčeje, tradice i liturgii rozličných církví. Stavěl, nebo upravoval jak kostely pravoslavné, tak synagogy. Kupříkladu jednou z prvních staveb byla Šarijská škola.

Pan režisér umí. Promítal obrázky staveb, pohledy zvenčí i interiéry. Ale mluvil nejen o architektuře, neopomíjel dobu, dějiny, které stavby formovaly.
Karel Pařík byl Čech rodem, Sarajevan volbou. Důkazem je i jedno ze sarajevských náměstí, které nese jeho jméno. Bohumír Procházka