Nedělním předáním klíčů od města se do Jičína opět vrátila realita. To znamená, že pohádkovému festivalu pro letošek odzvonilo.

Organizátorem pětidenní akce byl Nadační fond Jičín – město pohádky. Město Jičín se po loňském vypovězení smlouvy o spolupořadatelství s nadačním fondem stalo pouze partnerem akce.

21. ročník festivalu se věnoval tanci, a také připomněl sté výročí narození spisovatele Václava Čtvrtka. Jemu byl věnován právě pohádkový čtvrtek i s průvodem a večerním křtem nové knihy Rumcajs.

Na počest uznávaného autora dále vystoupil v pátek v kostele sv. Jakuba houslový virtuos Pavel Šporcl. V rámci tanečních aktivit byla uspořádána řada vystoupení, workshopů, ukázek i nejrůznějších představení. Do Jičína zavítal i dětský folklorní soubor z Bulharska.

Tanec samozřejmě doprovází hudba, a té si posluchači především v sobotu užili dosytosti. Vystoupení kapel a seskupení završil před ohňostrojným hromcováním zpěvák David Koller.

Zatím co prvé dva dny akce se počasí otočilo k pohádkářům zády, pátek, sobota i neděle byly doslova výběrové, což se pozitivně projevilo na návštěvnosti.

„No, počasí vám letos moc nepřálo, to je nepříjemné, pátek a víkend už byl pěkné,“ říká Vladimír Vyleťal, který po celé pohádkové dění kočíruje pohádkovou mašinku. A co dělá mašinka, když není zrovna v pohádkovém Jičíně? Převáží lázeňské hosty v Poděbradech nebo jezdí po poutích a nejrůznějších akcích. „Nejkrásnější je, když sedadla obsadí děti z mateřské školy, zpívají, to je radost,“ svěřuje se řidič. Vláček v Jičíně nocuje v jedné z mateřských škol.

Pohádka nabídla pestrý program pro děti i dospělé – dílny, hudbu, tanec, divadla, workshopy, výstavy, soutěže, děti se mohly vydovádět na kostkovištích, pískovišti, na houpacím koníku, inspirovat se v tvůrčích dílnách, zacvičit si, zatančit. Do Jičína přijela řada význačných osobností, mohli jsme poznávat nové aktivity, bavit se, učit se. Za to patří rozhodně velký dík realizačnímu týmu. Ne všechno se ale setká s pozitivním ohlasem.
Ve farské zahradě si nám studenti z packých škol posteskli, že se o jejich aktivitách málo ví, že chybí ukazatelé, které by návštěvníky do areálu směřovaly.

„Dílny jsou méně kvalitní, a ještě se za některé platí, pro náctileté je jich velice málo. Na hlavním pódiu by mohl být rozhodně bohatší program, a taky jsem zaslechla, že je málo pořadů pro malé,“ sděluje nám své poznatky Anna Krabcová.

Novinky

Organizátoři se letos snažili vnést do festivalového dění některé novinky, ne všechny se ale sešly s pozitivním ohlasem. Přemístění stánků s občerstvením na náměstí Svobody (ryneček) asi nebylo zrovna nejšťastnější, nakonec se vrátily do centra a naopak ryneček zůstal osiřelý.„Kudy ten průvod půjde, já vůbec nevím,“ ptala se nás paní ve čtvrtek v ulici Smiřických. A my jsme vlastně také nevěděli, protože varianta s rynečkem padla, další návrh jít přes park také selhal, a tak si na několika metrech, kdy se průvod protáhl od školy do náměstí, diváci barevného hada s hudbou a mažoretkami vůbec neužili.

„Pořizovali jsme masky, děti jsem téměř dvě hodiny malovala a nakonec bylo všechno na nic. Babička s dědečkem nás ani neviděli,“ stěžovala si jedna z maminek a dodala, že také marně čekala na vyhodnocení nejlepší masky průvodu.

Do diskuse u tohoto článku můžete psát i své postřehy a připomínky.