Protagonisté ochotnického souboru představili zhruba dvaceti prvním zájemcům letošního roku tři aktovky britského dramatika a nositele Nobelovy ceny za literaturu Harolda Pintera pod názvy „Nádraží Victoria“, „Popel popelu“ a „Jakoby na Aljašce“. Kromě tohoto představení se z pera stejného autora uskuteční v průběhu měsíce ještě dvě hry - Přehlídka a Milenec. Všechny měly premiéru v loňském roce.

Tři aktovky po dvou umělcích. Pojítko mezi oddělenými ději se skrývalo ve zmatenosti jedné ze dvou postav, ať už z jakéhokoliv důvodu. V roli zmateného řidiče taxíku se objevil skvěle zasněný Richard Koníř, kterého psychicky nezvládal samotářský dispečer, jehož vynikajícím způsobem ztvárnil Josef Horáček. Druhá aktovka rozehrála podivnou hru na výslech mezi rozrušenou ženou Rebekou, jež přišla o své dítě, a velmi nejistým manželem Devlinem.

Divácky nejnáročnější part výsostně zvládli Alena Stillerová a Theodor Petryšín, díky kterým se vytvořilo v místnosti prazvláštní, ale hezké divadelní dusno. V závěru se prezentovala Lucie Stillerová jako dívka postrádající identitu poté, co byla svým doktorem Josefem Vavřinou probuzena po 29 letech. Zejména skákání napříč věkem, kdy musela zobrazit malou holčičku, dospívající slečnu a ženu, bylo stěžejním bodem této aktovky. Celé představení trvalo kolem 90 minut.

Sobota

Sobotním večerem pokračovalo Závěsné divadlo v interpretaci další hry Harolda Pintera. „Přehlídka“, jak zní název představení, jež spatřilo světlo světa v roce 1961, dávala divákům možnost nahlédnout do dvou různých bytů na jednom jevišti. V levé části se nacházel dům Harryho Kanea (Josef Novotný), který měl za spolubydlícího homosexuálního módního návrháře Billa Lloyda (Marián Klapka), zatímco napravo jsme se mohli podívat do přístřeší Jimmyho Hornea (Jiří Machula) a jeho manželky Stelly (Kristýna Peroutková-Matějková).

Scény se plynule přelévaly z jednoho bytu do druhého. Čtyři herci rozehráli na první pohled triviální zápletku s nezaměnitelným „pinterovským“ rukopisem. Jeho záliba v dlouhých rozhovorech, které často nikam nevedou, se promítla i v tomto hodinu a kousek dlouhém představení. Tiché pasáže střídaly nekonečné dialogy střídající britský suchý humor a vážnou tématiku.

Hlavní příběh se točil kolem mladého Billa, který měl dle Jimmyho přesvědčení mít poměr s jeho ženou Stellou v Leedsu, kde se konala módní přehlídka. Od té doby se na povrch dostalo několik možných verzí pravdy a s nimi si herci pod režijní taktovkou Jiřího Wildy poté pěkně pohrávali. Josef Novotný působivě ztvárnil postavu podivína Harryho, takže divák neměl šanci si v závěru o tomto charakteru něco myslet, což bylo očividně ku prospěchu. Marián Klapka znovu ukázal, že mu role emociálně zhrzených jedinců sedí.

Jiří Machula s velkou přirozeností zvládal dlouhé pauzy a dal Jimmymu nádech uvěřitelnosti a napjatosti. Nejméně prostoru k hraní měla Kristýna, jež povětšinou čekala a do děje příliš nezasahovala, byť z popudu její postavy vznikla celá milenecká zápletka.

Pinter mistrně ukazuje i v této hře, že divadelní akt nemusí mít vždy nutně vyvrcholení a krásu lze najít v minimalismu. Diváci, kteří hledají otevřené konce, si v „Přehlídce“ přijdou na své. Michal Petrgál