Profesor PhDr. Jaro Křivohlavý, C.Sc., je významnou osobností psychologie.

K tématu přednášky:
Z vídeňské psychologické trojky je mu nejbližší Viktor Emanuel Frankl (byl ve stejné době v Terezíně jako Jaro Křivohlavý).

“K jeho devadesátým pátým narozeninám jsem mu věnoval svou knížku, kterou považuji za nejhezčí - útlý svazeček s názvem Mít pro co žít. Frankl byl nepředstavitelně pilný jak po stránce terapeutické, tak přednáškové a spisovatelské.

V srdci mi leží otázky smysluplnosti života. V řadě psychologických studií zaměřených na zvládání těžkých životních situací se ukazuje, že je to právě smysluplnost života, která dává člověku sílu žít a přežít.“

Z úvodu knihy Mít pro co žít:
Šel poutník cestou necestou z Čech až na konec světa. Jednou přišel do krajiny, kde bylo rušno. Již z dálky viděl, že se tam něco dělá. Přišel ke skupině lidí, kteří pracovali v lese. Zeptal se jednoho z nich, co dělá. Ten mu řekl: „Kácím stromy.“ Poutník se ho zeptal, proč to dělá. Dostal na to odpověď: „Mám doma ženu a houf dětí. Ty musím uživit, a tak si kácením vydělávám peníze.“ Šel dál a spatřil, jak někdo osekává pokácené stromy. I toho se zeptal, co dělá. Obdržel jasnou odpověď: „Zhotovuji z pokácených stromů trámy.“ Na otázku, proč to dělá, uslyšel podobnou odpověď jako předtím: „Musím uživit rodinu a tady je práce.“

Poutník šel dál a zastavil se u člověka, který měl v ruce dláto a kladivo. Před ním ležel velký kámen, balvan. Byl to kameník. Ten kámen opracovával. I toho se zeptal, co dělá. Odpověď zněla: „Stavím chrám.“

Na přednášku jste srdečně zváni. ⋌ Bohunka Korbelářová