Ale to není vina JB. Vlastně je. Dělá dobrou práci a dokázala získat Jičíňáky. Jdou za kvalitou, mají zájem o své město, svůj kraj. JB ho probudila a ukázala, že je i jiná kultura, než televizněbačkorová. Oprava: nejen Jičíňáci. Lidé jezdí i z daleka. Z větší dáli než Naďa, která na Veliš kouká z domova. Tak nabitý Porotní sál jsem snad neviděl. Vstupné 20 / 10.

Venku Obludárium bratří Formanů. Vstupné 590. Přes náměstí v Káčku beseda s Jiřím Pavlicou o knížce Hovory nejen o hudbě. Vstupné 70.

Toto psaní není oslava či kritika něčeho. To je ukázka šíře toho, co mají Jičíňáci jeden dubnový pátek k dispozici. Pardon, ještě v televizi běžela Šeherezáda na dva způsoby.

Druhé pardon, kritika toho, že by se pořadatelé měli dohodnout na termínech. Někteří by třeba rádi na Pavlicu i na Veliš.

Co se dělo na zámku

Ale vraťme se do zámku. Kastelogové byli tu dva: Jiří Úlovec a Tomáš Tomíček. Pěkně to měli rozdělené – první mluvil o historii, druhý popisoval stavbu a její vývoj. Oba to měli těžké. Některá historická data se nedají dohledat. Zákon na ochranu osobních údajů ve středověku ještě neplatil, ale dodržoval se. A tak třeba jména obdarovaných, tedy majitelů, nebyla v listinách uvedena. Některé listiny nebyly, některé kdosi zašantročil. A pan inženýr si musel hodně dovymýšlet, když se snažil rekonstruovat, jak opravdu hrad vypadal. Protože si vymýšleli malíři vedut. Protože archeologický průzkum se ještě nekonal. Protože tehdejší mládež byla jako dnešní. Kutálela kameny ze stavby hradu dolů na louky mezi pasoucí se dobytek.

Jedno je jasné. Žádná podzemní chodba mezi hradem a Jičínem neexistuje. Logicky. Byla by to šílená práce a lidi tehdy museli ještě pracovat na poli i jinde. Takovou tou poctivou prací, která byla k užitku. Úřadů tolik nebylo a o politicích darmo mluvit. A tak postavili hrad a pak ho zase v půlce sedmnáctého století rozebrali, aby se tam všelijaká loupežnická holota nemohla ukrývat.

A Bohuslav Balbín si vymýšlel, když prohlásil, že kámen padá do studny po dobu dvou otčenášů. Protože to by musela být hluboká přes kilometr. A zatím jen asi 150 metrů. A stejně je zasypaná.
Bohumír Procházka