„K pozůstatkům usedlosti náleželo i zatím blíže nespecifikované vodní dílo,“ nastínil archeolog turnovského muzea Jan Prostředník. Není tedy vyloučeno, že stavení bylo kdysi mlýnem. Prostředník však tuto hypotézu nepotvrzuje. „Původně jsme si mysleli, že jde o kamenný základ mlýnské lednice, do které ústil náhon. Jde však o relikt zcela neznámého typu vodního díla,“ dodal archeolog.
Hospodářská usedlost, jejíž pozůstatky se našly v podmáčené zemi ve Všeni, měla patrně dřevo – hlinitou konstrukci a podezděna byla říčními valouny.

Jak potvrzují archeologové, šlo o klasický dům dělený na světnici, síň a komoru. Podle délky se dá usuzovat, že se u stavení nacházely i chlévy, vědci dokonce spekulují, jestli zde původní obyvatelé nevyráběli produkty z mléka. „V prostoru, kde předpokládáme světnici domu, se nacházela kachlová kamna. Je tedy prokazatelné, že obytná stavba měla černou kuchyni a světnici s bezkouřovým vytápěním,“ vysvětlil Jan Prostředník.

Archeologům se již dokonce podařilo zjistit, kdy usedlost zanikla. Na základě stop po shořelých stěnách a keramice odborníci soudí, že stavení zčásti lehlo popelem v období třicetileté války, tedy v mezidobí let 1618 – 1648.

Terénní pracovníci i nadále sbírají další vzorky, které by nám mohly prozradit něco více o životě lidí v první polovině šestnáctého století. Obzvláště cenné jsou vzorky z místa, které před staletími sloužilo jako hnojiště. Vědci odtud mohou získat nejen artefakty, kterých se tehdejší lidé zbavili jako nepotřebných, ale také biologické stopy, podle nichž se dá určit, co tehdejší lidé jedli nebo jakými trpěli nemocemi.

„Momentálně laboratorně ošetřujeme všechny ze země vyzvednuté artefakty. Kovové a keramické nálezy jsou transportovány do restaurátorské dílny,“ doplnil Jan Prostředník.

A dobrá zpráva na závěr. Ačkoliv místo „druhého Dlaskova statku“ měla brzy zaujmout stavba termálního ráje, investor přistoupil na návrh archeologů a naleziště se rozhodl zachovat, k čemuž přizpůsobil projekt stavby.