Obě fotografky – amatérky nasnímaly unikátní momentky, které srozumitelně vypovídají o zemích, do kterých zavítaly. Trasu si vytyčily samy, deset týdnů cestovaly na vlastní pěst a jejich záchrannými body byli náhodně vybraní lidé, se kterými se předem kontaktovaly prostřednictvím internetu. Ti jim cestu zjednodušili, zlevnili a pomohli jim nahlédnout i tam, kam se běžný zahraniční turista nepodívá.

Cestovatelky zavítaly na Galapágy, navštívili Uruguay, Bolívii, Chile, Iquazu, Argentinu i Peru. Pily trpké maté, které otevírá srdce a má léčebné účinky, chutnaly koku, po níž zůstává v ústech pocit jako když žvýkáte kopřivy. Přivezly si nádherné vzpomínky a exotické drobnosti, mezi které patří třeba chřestítko z kozích kopýtek.

Zpět do dětství

Proč si vybraly právě Jižní Ameriku? Odpovídá Hana Verzichová: „Já ji zvolila z nostalgie, dva a půl roku jsem navštěvovala místní školu v Uruguayi. Od té doby mi zůstal španělský jazyk hodně blízký. Chtěla jsem se podívat do míst mého dětství, což se mi skutečně podařilo. Navštívila jsem dokonce původní základní školu, a bylo to úžasné. Myslím, že nemohu ani vyhodnotit, která ze zemí v nás zanechala největší dojem. Zapůsobili na nás i všichni lidé, s kterými jsme se seznámily, a vyšli nám vstříc. Byly to hluboké zážitky. A pak různorodá příroda - velryby, matka dorozumívající se se svým dítětem, pád kry s nezapomenutelným hlomozem.“

Na otázku, zda při své dobrodružné výpravě měly strach, Hana tvrdí: „Strach jsme neměly, někdy jsme ale musely být obezřetné, a jindy riskovat. Když jsme se ocitly uprostřed stávky v Peru, tak jsme musely riskovat. Daly jsme neznámému člověku z ulice peníze, aby nám zajistil lístky na autobus. Vyšlo to. Co bylo hrozné a kdy jsme si hrábly až na dno, tak to při výletě z Chile do Bolívie, kde jsme absolvovaly během čtyř hodin převýšení z dvou a půl tisíce metrů na pět, což jsme odnesly nemocí z nadmořské výšky. Vše při hrozně špatných hygienických podmínkách, a to opravdu nikomu nepřeji. To bylo úplně, úplně nejhorší.“

Naopak, velkým plusem jim při putování byla dokonalá španělština a konverzační francouzština Hany, v Jižní Americe je španělština prioritou.

Kamarádská pomoc

„S sebou jsme neměly vůbec nic k jídlu a řekly jsme si, že každý den si musíme dát alespoň jedno teplé jídlo. Díky novým kamarádům jsme ochutnaly hodně typické menu, úžasné jsou uruguayské a argentinské stejky, ovoce. Nejkurióznějším pokrmem bylo speciální morče, to jsme se musely přemlouvat. Je dobré, ale vypadá nevábně. Naši noví přátelé nás minimálně pozvali na oběd nebo večeři, u Tygra v Uruguayi jsme bydlely sedm dní. Měly jsme zadarmo ubytování a k dispozici auto. V Chile byl další senzační člověk, pro kterého neexistovalo, abychom si platily hotel. Takže nám sponzoroval ubytování, na Galapágách nám místní kontakt pomohl tím, že nám věnoval za režii letenky,“ líčí Hana.

A závěrem prozrazuje další cestovatelský sen, kterým je návštěva Amazonie. „Machu Picchu je krásné, má mystickou atmosféru. Ale kamarádi nám prozradili, že v Amazonii jsou ještě ruiny, nedotčené turistickým ruchem, a to by se mi líbilo.“

Fotografie Hany a Dany můžete zhlédnout každý den od 14 do 19 hodin. Výstavu připravila se svým mužem Petra Vítová, která vás ráda prostřednictvím snímků s exotickou Jižní Amerikou seznámí.