Víkendové soutěže mladých talentů, kterou mimochodem předseda patnáctičlenné odborné poroty Pavel Kyncl hodnotil jako špičkovou, se zúčastnil i syn profesora Josefa Muziky Rudolf Muzyka. Řekl nám: „ Je mi 87 let a jedna moje žákyně mi kdysi předpověděla, že budu mít jednu ženu a dožiju se vysokého věku. Uvidíme. Žiju v Praze, cvičím stále na klavír, protože je to instrument zejména pro starší. Jsem rád, že mě moje maminka naučila hrát na piano a tatínek na housle, já pak absolvoval pražskou konzervatoř.“

Na otázku, který nástroj je mu bližší, Rudolf Muzyka přiznává, že housle měl raději v mládí, nyní inklinuje ke klavíru. „Některé výkony klavíristů mě přivádějí v úžas. U nás ale není velký zájem o tento nástroj,“ podotýká. Rudolf Muzyka už do Nové Paky přijíždí poměrně zřídka, jen soutěž, které je věnována jeho tatínkovi, se snaží nevynechat.

„Největší poklad jsem ztratil před třemi lety, když mi zemřela moje žena. Měla tři vědecké tituly, učila na Karlově univerzitě. Já s ní prožil třiatřicet let a byly vůbec nejkrásnější. Měl jsem ale také úžasnou matku, a tak musím být se svým životem spokojený. Přál bych každému, aby se měl tak jako já,“ konstatuje umělec.