Možná mi nebudete věřit, ale hodiny na našem snímku mají i zajímavou historii. Jsou to totiž hodiny z paulánského kláštera a pocházejí z období, kdy vznikl klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Byl jsem ještě v roce 1979 mladý a naivně jsem požádal o evidenci našich sbírek hodin paní doktorku L. Urešvou z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Dost mě překvapilo, že přijela se svým manželem, PhDr. Emanuelem Poche. Dr.CSc. Emanuel Poche ( 1903 – 1987) byl a je naším významným historikem umění. Jen pro zajímavost, jeho první manželkou byla Herberta Masaryková. Pana doktora naše hodiny okouzlily a nadiktoval na naši evidenční kartu tento text:

„Hodiny nástěnné barokní, kovové, bicí, mosazné soukolí s vřetenovým krokem z první čtvrti 18. století. Ciferník kartušový pestře malovaný. Okolo bílého terče s římskými čísly malované rozviliny a květy. Dole mušle, nahoře medailon se Sv. Janem Nepomuckým. Původní železné ručičky, závaží chybí. Hodiny byly zachráněny, dík tomu, že byly včas přemístěny do lékárny. Muzeu je patrně věnoval pan lékárník J. Geisler.“

Hodiny z paulánského kláštera jsou pro nás určitým symbolem vzdorovitosti a tvrdohlavosti našich předků, kteří se neváhali postavit církevní i světské moci v zájmu města a jeho tradic. V období největšího rozkvětu kláštera přišel „na Paky“ v roce 1785 „zrušovací dekret“ na klášter a klášterní kostel dle nařízení císaře Josefa II. To Packé velice rozčílilo. Přijel pan krajský z Jičína a začal sepisovat majetek kláštera a kostela.

Ještě větší rána přišla v roce 1789, kdy došlo k úplnému zrušení paulánského kláštera a kostela. Přijela krajská komise a všechen inventář sepsala a ocenila. Co bylo cenné ze zlata a stříbra, komise vzala a ostatní věci měly být prodány v dražbě. Hodiny z průčelí kláštera byly prodány za 54 zlatých do Mlázovic. Pan děkan Hegler z Lomnice nad Popelkou měl být vykonavatelem.

Přijel se třemi vozy do Paky a nechal věci dávat do pytlů a chtěl je odvézt. Pačtí se seběhli, pytle z vozů sebrali a vrátili věci na původní místo. Po mnoha sporech pak občan Josef Nýdrle vše koupil v licitaci a věci do kostela vrátil. Pačáci udělali sbírku a výdaje za koupi panu Nýdrlovi zaplatili. Dík jejich tvrdohlavosti bylo takřka vše zachráněno i pro nás.⋌Miloslav Bařina