Děti byly nadšeny a Wiktoria Stamborska, Wiktoria Rawska a Basia Seiradzka nám bez ostychu odpověděly na dotazy.

Co se vám na setkání líbilo?
Nejvíc se nám líbily Trosky, Valdická brána v Jičíně a Rumcajs s M(H)ankou a Cipískem. Děti v Lužanech mají pěknou školu s krásnou výzdobou a počítači. Líbil se nám taky fotbal nebo zpívání písniček v češtině. Z jídla nám nechutnalo kyselo, ale pochutnali jsme si na rohlících.

Co bylo nejtěžší?
Na začátku jsme si s dětmi moc nerozuměly, ale po dvou dnech jsme si už mohli popovídat, když něčemu nerozumíme, tak si to nakreslíme nebo ukážeme. Občas si pomůžeme angličtinou. Některá slova jsou podobná v polštině i češtině. Když jsme sem jely, tak jsme se bály, že nebudeme rozumět a děti se nám budou smát, ale brzy jsme zjistily, že to tak vůbec není.

Jaké aktivity jsou pro vás zajímavé, jiné než doma?
Je to poprvé, kdy můžeme nakupovat cizími penězi, ale jde nám to docela bez problémů (smích). Moc se nám líbí práce ve skupinách s českými dětmi. Když jsme jeli na výlet, viděli jsme, že je kolem hodně památek, více než u nás.

Co byste řekli českým dětem na rozloučenou?
Že nám budou chybět a že se na ně budeme pamatovat a budeme se na ně těšit v říjnu, kdy jim ukážeme třeba náměstí ve Swidnici, Swiebodzice nebo zámek Ksiaz. Těšíme se zase na práci ve skupinách a doufáme, že se do té doby nic nezmění.