Na otázku, jaký má vztah k cukrovinkám, nebyl popravdě ani prostor. A kdo čekal, že další z Poetických podvečerů bude jen vzpomínáním něžné blondýnky s výrazným pohledem, ten se spletl.

 Gabriela Vránová doslova omráčila přítomné svojí skvělou kondicí, optimismem, výřečností. Ke slovu se totiž těžko probojoval i moderátor večera a organizátor akce, hudební kritik Zdeněk Vokurka.

 Umělkyně vzpomínala na své začátky v Ostravě, studia na JAMU, na oblíbené, lépe řečeno doslova milované role – Ibsenovu Noru a Maryšu bratří Mrštíků. Její slova plynula jako zurčící voda v potůčku, hrčící po kamínkách, zpomalující se jen na chvíli ve vymletých tůňkách, aby se dál ukázněně rozlévala a omílala břehy a zase si sem tam poskočila.

 „Divadlo Vinohrady – nádhera, jsou tam báječní lidé, můj velký kamarád Vašek Vydra, ráda vzpomínám na Tonču Hegerlíkovou, Vlastu Chramostovu. Tolik drahých mi odešlo, počkej, Pepíček Bláha, nádherná Karolína Slunéčková. Skvělá Ninočka Popelíková, která uměla snad všechno. Sázela růže, postavila točité schodiště i krb. Byla ohromná. Milda Kopecký. Ten mě naučil pít fernet,“ vzpomíná zasněně herečka.

Vypráví o svém novém DVD, které natočila se synem Ondřejem Kepkou. Řeč přijde i na její dráhu profesorky a doslova sype z rukávu jména žáků, kteří prošli její výchovou. Jen namátkou Aleš Háma, sourozenci Gondíkovi, Zlata Adamovská a další studenti. Když přibližuje svoji rodinnou genezi, mnozí posluchači nevěřícně žasnou. Kořeny má na Moravě, Slovensku, Rakousku, Chorvatsku, a navíc připomíná, že její o osmnáct let mladší sestra Miriam žije v Kalifornii. Ještě se dostáváme na téma Gabriela Vránová – Královna poezie.

 „Poezie se dá cítit, musíte ji vnímat, je všude kolem nás. Poezie, to je třeba jít do cukrárny a dát si dobré kafíčko, poezie je, když dokážeme vnímat krásné pocity,“ vštěpuje všem posluchačům protagonistka večera.

 A se svojí rázností nás upozorňuje, že už bychom se raději na nic ptát neměli, protože spěchá do Prahy, kde má večer pravidelný pořad v rozhlase. Ještě před tím nás obdaruje: přednáší básně ze svého mládí, recituje také v měkké slovenštině. Mazlí se se slovy, hraje očima, celým svým tělem. Neuvěřitelně oslovující Gabriela Vránová!