A když se řekne Keňa, tak se naše představa hodně zúží – snad jenom městské možnosti, národní parky, boj s pytláky ze seriálů o Africe, takže celkem znalosti nic moc. Ale ten, kdo byl přítomen poutavému vyprávění studenta lékařské fakulty Jaroslava Záveského u nás ve škole, kde uspořádal besedu s žáky 7. až 9. ročníků, si už dokáže představit život domorodců tohoto kontinentu. Věřím tomu, že nikdo by s nimi neměnil.

Obrovské množství fotografií, kterými měl Jára zdokumentován svůj pobyt, nám odkrylo svět Keňanů ve všech oblastech jejich života. Příroda tam je vskutku nádherná, plno exotických zvířat a tropická vegetace – bujně rostoucí vždy v období dešťů.

Výstavné hlavní město Nairobi – banky, hotely, autostrády – ale vše má i svoji druhou stránku a ta je v případě Keni hodně tristní. Lidé žijící v chatrčích z vlnitého plechu, bez elektřiny, pitné vody, dostatku potravin. Obrovské množství dětí po ulicích (vlastně cestách s hliněným povrchem), školy špinavé s minimem nábytku, bez učebnic, sešitů, tužek, jediná pomůcka – tabule! Překvapivě školní uniformy a touha po vzdělání. Vzdělání, které tady znamená jízdenku do světa, šanci na lepší práci a tím pádem i život. V opačném případě celoživotní náplň – ohnutá záda nad čajovníkovými plantážemi, jeden den jako druhý bez možnosti vysvobození z této monotónnosti.

Vlastně jedna možnost úniku existuje, a to jsou drogy – nejdostupnější je čichání ředidel, což znamená strašný konec s velkými zdravotními potížemi a o hodně kratší život, ale na to se nehledí – hlavní je únik z reality. Ani zdravotnictví nezlepšuje o moc šanci dosáhnout vyšší věkové hladiny. Rozšířené nemoci jako AIDS, tyfus, cholera, kožní problémy, pohlavně přenosné nemoci, žloutenka, malárie jsou v populaci naprosto běžné. Lékařská péče probíhá v úděsných hygienických podmínkách – ordinace plné špíny a plísně, lékař bez pláště, pobyt na lůžku bez ošetřování zdravotních sester (příbuzní jsou s nemocným neustále v kontaktu a pečují o něj).

A právě zdravotnictví je obor, ve kterém Jaroslav Záveský působil s několika kolegy v rámci charitativní organizace ADRA. Pro jeho budoucí lékařskou práci to představuje určitě celoživotní zkušenost a trochu jiný pohled na smysl a význam tohoto povolání. V každém případě bylo odvážné vydat se do chudé Keni. Mgr. Marcela Králová, ZŠ a MŠ Libáň