Tuto myšlenku měl již hrabě František Antonín Špork společně s Matyášem Bernardem Braunem, kteří chtěli spojit areál kukského hospitalu s Braunovým betlémem.

 Bohužel se jim úmysl nepodařilo realizovat. Došlo k tomu až před dvěma lety.

 Díky akademickému sochaři Vladimíru Preclíkovi, který zorganizoval skupinu patnácti českých sochařů, můžeme již dva roky procházet jeden kilometr dlouhou křížovou cestu.

 Sochaři tří generací zde vytvořili svá podobenství víry, osudových zastavení a současného vztahu k duchovní tradici biblické legendy.
 Prvním zastavením je Zvěstování od Daniela Klose, dále následuje čtrnáct soch: Vykoupení - Jan Hendrych, Rouška Veroniky - Stanislav Hanzík, Slza - Václav Fiala, Zázrak nanebevstoupení - Vojtěch Adamec, Hledač - Michal Šarše, Trnová koruna - Ellen Jilemnická, Krajina kříže - Čestmír Mudruňka, Katedrála prosby - Vladimír Preclík, Lásky bolest - Jiří Marek, Svatá rodina - Jan Koblasa, Brána naděje - Jaromíra Němcová, Světlo v temnotách - Ivan Jilemnický, Obelisk - Jiří Kačer a Pieta - Marius Kotrba.

Braunův betlém

Pro ty, kterým je kilometrová trasa málo, je k dispozici nedaleký Braunův betlém nacházející se v lese západně od Kuksu. Vznikl v letech 1723 až 1732 z popudu hraběte Šporka. Autorem není nikdo jiný než M. B. Braun a jeho dílna. Areál je světovým unikátem a dokladem barokního umění českých tvůrců. Cesta vede kolem devíti autochtonních soch (vytvořených z rostlé skály).

K vidění je tak například Poustevník Juan Garinus, Jan Křtitel, poustevník Onufrius nebo Kristus a samaritánka u studny Jakobovy.

Dodnes se dochoval jen zlomek z původní velikosti areálu, ale i tak nám má cesta co nabídnout. K devastaci některých soch došlo po Šporkově smrti, také během válek o rakouské dědictví nebo při stavbě pevnosti Josefov, kdy se v okolí těžil kámen.

Nádherné barokní plastiky si pak můžete prohlédnout přímo v nedalekém hospitalu Kuks s jeho světově proslulou sbírkou soch Ctností a neřestí, pocházející ze známé Braunovy dílny. ⋌ (bar)