Jsou soutěže, které mají své renomé; již účast na nich je pro každého možností slyšet kvalitní výkony a pro účastníky jsou prubířským kamenem. Ať to je Pražský pěvec, soutěž A. Dvořáka v Karlových Varech nebo Bohuslava Martinů v Praze.

V letošním roce se uskutečnil XII. ročník soutěže B. Martinů, který probíhal ve dnech 16- 18. října v krásných prostorách Hudební školy hl. města Prahy. V roce, kdy vzpomínáme 50. výročí úmrtí skladatele B. Martinů, se soutěže zúčastnilo celkem 170 mladých zpěváků a zpěvaček ve věku od 12 do 22 let. V sedmi kategoriích se ucházeli o pocty nejvyšší.

Soutěž je určena pro studenty konzervatoří, víceletých gymnázií s hudebním zaměřením, ZUŠ a soukromých uměleckých škol. Vedle vítězů se udělují mimořádné ceny Nadace Život umělce, Cena za interpretaci písně Bohuslava Martinů a Cena Beno Blachuta.

Letošní soutěž byla soutěží mezinárodní, kde posluchači slyšeli výkony zpěváků z českých, slovenských a maďarských uměleckých škol.
Jako jeden z řady mladých zpěváků se v Praze představil Václav Rachota z hořické základní umělecké školy. Dlouho jsem přemýšlela, jestli se soutěže zúčastnit nebo ne. Strach a určitý respekt říkaly ne. Ale zdravá sebedůvěra zvítězila a Václav jel. Byla jsem přesvědčena o velké bojovnosti žáka a zároveň jeho pracovitosti. Na soutěž jsme se připravovali půl roku. Vedle národní a umělé písně byla jedna povinná píseň B. Martinů - Otevření slovečkem. Repertoár rozmanitý a náročný.

Tréma je hrozná věc, ale na soutěži tohoto typu nikoho neomlouvá. A porota složená z předních pedagogů uměleckých škol a sólistů oper nikomu nic neodpustila.

Václav Rachota zabojoval, zazpíval a po zásluze obsadil 3. místo. A jako by toho nebylo dost, získal zvláštní ocenění za provedení povinné písně Bohuslava Martinů. Radost byla ohromná, protože to nikdo nečekal. Jen Václav se svým klidem prohlásil: “Chtěl jsem být druhý.“ Skromnost je hezká věc.

Děkuji Václavu Rachotovi za reprezentaci školy a reprezentaci města. Bylo zajímavé některým lidem říkat, kde Hořice jsou, že vůbec jsou, a hlavně, že mají uměleckou školu, která je schopna své žáky připravit i na takové soutěže, jakou soutěž Bohuslava Martinů je.
Zdenka Vaškovová, ředitelka školy