Kulturní scénu v České republice obohatilo v posledních měsících velké množství aktivit věnovaných připomínce odkazu tohoto šlechtického rodu. Jedním z vrcholů snahy pracovníků mnoha odborných institucí i památkových objektů byla velkoryse koncipovaná výstava zaměřená na reálie rožmberské problematiky. Již při vernisáži tohoto výstavního projektu se organizátoři zmínili o připravované knize, jejíž název souzněl s názvem výstavy. Po delší časové prodlevě se tato reprezentativní publikace objevila na knihkupeckých pultech. Na vzniku této knihy se podílelo, pod vedením významného znalce této problematiky prof. Jaroslava Pánka, více než osm desítek odborníků.

Výsledkem jejich součinnosti je rozsáhlá práce rozčleněná do pěti základních tematických okruhů, v nichž je zevrubně pojednáno o společenském prostředí, sídelní síti, výtvarném umění, ohlasech i kulturním odkazu rožmberské tradice, a přípravě výše zmíněné výstavy. Tematické okruhy jsou velmi přehledně uspořádány. V každém z nich se prolínají jednotlivé statě s medailony, které jsou věnovány detailnímu pohledu na život obzvláště významných osobností, na památkové objekty, hospodářské souvislosti rožmberského dominia – doplněno jednotlivými částmi katalogu exponátů výstavy. Jako velmi vhodné se jeví barevné rozlišení, které usnadňuje orientaci v rozsáhlém textu knihy.

V první části je čtenář seznámen s aktéry dění na rožmberských panstvích. Na stránkách publikace defiluje přehled příslušníků pánů z Růže, je pojednáno o jejich úloze při správě rodového majetku i zhodnocena role, kterou sehrávali na politické scéně. Zmíněna je falzátorská činnost Oldřicha II. z Rožmberka a vyložena symbolika tzv. rožmberského jezdce. Velký prostor je věnován mincovní činnosti Rožmberků a ekonomickým souvislostem prostředí měst i venkovských usedlostí. Obzvláště kompaktním dojmem působí kapitola, v níž je důkladně shrnuta historie rybníkářství na Třeboňsku. V samostatných medailonech jsou podrobena analýze i úzce specializovaná témata, kde mezi obzvláště zajímavá patří rozbor závěti posledního Rožmberka Petra Voka.

Ve druhé části knihy je možné nahlédnout do prostředí rožmberských sídel – gotických hradů, renesančních zámků a letohrádků. Stranou nezůstávají ani církevní objekty, obzvláště takové, které sehrály významnou úlohu v rodové paměti. Akcentovány jsou zde nejnovější výsledky odborných výzkumů, mezi nimi zaujímá přední místo průzkum rodové hrobky ve vyšebrodském klášteře. Podrobně je zpracována oblast vzdělanostního a kulturního profilu rožmberského dvora. Mezi nejzdařilejší patří stati věnované hudbě a otázkám poznávání přírodních věd. O mnoha dosud neznámých skutečnostech se lze dozvědět v příspěvku, který seznamuje čtenáře s osudy proslulé rožmberské knihovny. Rozsáhlé místo je věnováno kulturnímu prostředí dominia v raném novověku, kde vyniká informativní hodnota medailonu věnovaného problematice cenného pramene – kresleného inventáře dnes již zcela zaniklé sbírky stříbrných předmětů rodu Lobkowiczů.

Třetí část knihy se věnuje mozaice umění rožmberského dominia. Lze se velmi podrobně a přehlednou formou seznámit s kulturním dědictvím, jehož artefakty se zachovaly v mnohdy intaktní podobě nejen na území bývalých držav pánů z Růže. Pojednáno je zde v samostatných statích o architektuře, malířství, sochařství, uměleckém řemesle v období gotiky i renesance. Mezi obzvláště zdařilé je nutné zařadit kapitolu, která je věnována vývoji staveb světské i církevní architektury. Mnoho dosud nepublikovaných údajů obsahuje příspěvek pojednávající o horizontu sochařské tvorby, zejména v období pozdní gotiky a rané renesance. Medailon věnovaný problematice díla Mistra Třeboňského oltáře i kapitoly, v nichž je reflektován stavební a umělecký vývoj zámku Kratochvíle a problematika závěsného portrétního malířství, jsou pak pomyslnými třešničkami na dortu. Text (nejen v této části) doplňuje množství kvalitních fotografických reprodukcí. Převážná většina fotografií byla pořízena nově a čtenáři tak mají možnost spatřit nemovité i movité předměty kulturního dědictví v aktuální podobě, což informativní hodnotu knihy ještě více zvyšuje.

Ve čtvrté části publikace je poskytnut prostor příspěvkům, které pojednávají o odlescích rožmberské slávy v aristokratické paměti pozdějších let, spojené zejména s osobou jindřichohradeckého pána Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, dále proměnlivému obrazu Rožmberků v literatuře, filmu a též prezentaci bývalých rožmberských sídel v období, kdy se začala formovat metodika moderní památkové péče. Obzvláště důkladný rozbor je věnován dvěma filmovým zpracováním osudů Petra Voka. Mnoho zajímavých informací se lze také dozvědět v kapitolách, které téměř vyčerpávajícím způsobem zpracovávají problematiku rehabilitace památkových hodnot zámku Kratochvíle i vývoje utváření způsobu moderních interiérových instalací na zámcích v Českém Krumlově a v Třeboni.

Pátá, nejkratší část knihy reflektuje úsilí všech, kteří se podíleli na přípravě výstavy Rožmberkové – rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. Velmi vhodným způsobem se tak uzavírá text neobvykle velkého rozsahu, jehož kompaktní dojem narušují pouze drobné nepřesnosti, které se týkají životních dat některých osobností, např. Jakub Krčín z Jelčan zastává na různých místech knihy post regenta v odlišných časových obdobích. Škoda, že nebyla sjednocena heraldická terminologie - v popisech šlechtických erbů jsou mnohde uvedeny nesprávné tinktury. Tyto malé nedostatky však nemohou nic změnit na skutečnosti, že knižní trh byl obohacen o publikaci, jejíž hodnota je zcela mimořádná. Národní památkový ústav resp. jeho územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, které tuto knihu vydalo, a všichni zúčastnění, kteří se na jejím vzniku podíleli, si zaslouží velký respekt a uznání.⋌ Stanislav Vaněk