Výstava je věnována všem, kterých se téma přímo týká i těm, kterých se dotýká.
Všem členům Konfederace politických vězňů.

Osobně pak autorka, Šárka Horáková, věnuje tuto výstavu páteru Františku Kohlíčkovi a PhDr. Daniele Vokolkové.

Výstava prezentuje myšlenky členů občanského sdružení Aurelius – sdružení, které se pokouší o záchranu bývalého augustiniánského kláštera Pivoň pro humanitární účely.

Vznikla v přímé spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Výtvarné řešení a malby – Michail Ščigol, grafická realizace Vilém Šrail, stojany vykoval Jan Breuer.
Organizace Zapadákov, s.r.o. - neobyčejná produkční společnost.

Únor 1948 znamenal pro tehdejší Československo politickou i lidskou tragédii.
V noci ze 13. na 14. dubna 1950 měli lidé navíc přijít o Boha.

Už v roce 1949 se pokusil komunistický režim zlikvidovat katolickou církev „dohodou“ s její hierarchií. To, co vypadalo nejdřív nadějně, narazilo na katolické pěšáky a výsledkem bylo sdělení, že: „Katolická akce očekávané poslání nesplnila.“

Bylo nutno zvolit razantnější formu likvidace. Logistické centrum StB ji pojmenovalo Akce K – rozumějme KLÁŠTERY.

Nejvýznamnějším bodem politické přípravy likvidace katolické církve byl proces s představenými klášterů, který je dnes známý jako Machalka a spol. Soud s deseti představenými řádů proběhl 31.března až 4. dubna 1950.

V noci ze 13. na 14. dubna pak uskutečnila Bezpečnost a Státní úřad církevní první etapu akce K. Oné dubnové noci se tak změnil život 2376 mnichům.

Oněch 2376 mnichů bylo z 28 řádů a 219 řádových domů. Byli převedeni do centralizačních klášterů, 175 z nich do klášterů internačních se zvlášť ostrým režimem. Mnozí z nich se postupem času ocitli ve věznicích, kde se už setkali s diecézními kolegy.
Akce K podléhala přímo směrnici Rudolfa Slánského:
„…četné kláštery se stále více stávají středisky nebezpečné protistátní činnosti…“
„…Nedávný proces se skupinou řádových představených (Machalka a spol.) jasně prokázal nejhorší zločiny některých řádů proti republice…“

„… je třeba počítat s tím, že někde se pokusí reakční živly klást odpor … a pobuřovat věřící …objasněte vhodně a účinně zásah věřícímu lidu“

Výsledkem práce logistického centra StB pro zásah byl obsáhlý dokument, který se podobá směrnicím k vojenskému přepadení. Plán obsahoval, jak naložit s jednotlivými mnichy, určoval nové správce a časový obsah postupu bezpečnostních orgánů v ranních hodinách po přepadení.
StB prosazovala zákrok jednorázový a tajný. Úplně jednorázový nebyl, ale tajný a noční ano. To proto, aby se vyloučila reakce věřících. Akce se celkem zúčastnilo v Čechách a Na Moravě 270 orgánů StB a 946 příslušníků SNB. Použito bylo 71 autobusů a 129 osobních vozů.

Způsob provedení byl pro všechna místa podobný; sice do klášterů nějaké zprávy o tom, že se NĚCO chystá prosákly, ale nikdo nevěděl KDY a nikdo nevěděl CO.

V určený den a hodinu (většinou noc ze 13. na 14. dubna před půlnocí, kdy všichni spí…) se dostaví do kláštera zástupce STB a zmocněnec Státního úřadu pro věci církevní. Svolají obyvatele kláštera do jedné místnosti a oznámí jim, obecně, že dochází ke změnám. Došlo. A bohužel v mnoha případech jednou provždy s přesahem až do současnosti… Šárka Horáková, scenáristka a spisovatelka,
autorkavýstavy