„Chvějivá krása tohoto kraje, rozvěšená cípatě mezi Jičínem, Turnovem a Mnichovým Hradištěm na vůni borovic, lesku rybníků a stínech pískovcových skal vábí návštěvníka, aby unikl na chvíli shonu moderní doby," napsal v doslovu ke kalendáři Jičín a jeho kraj.

Svou tvorbou tato slova potvrzoval a my jsme měli možnost na jeho společných a samostatných výstavách se o tom přesvědčovat.

Milované město

Jaroslav Volf rád maloval Jičín, jičínská zákoutí, náměstí, zahrady, Koštofránek, dominanty města i méně známá zákoutí, zámek, Valdickou bránu a řadu dalších jičínských motivů. Připomeňme alespoň některé obrazy – Valdštejnovo náměstí, Pod Koštofrankem, Lipová alej, Zámecký park, Havlíčkova ulice, Rozkvetlý Jičín a desítky dalších, vydávajících svědectví malířova vztahu k městu, které měl rád. Obrazy čistých teplých barev, pevně uchopené obrysy motivu, dynamické barevné vyjádření, osobitý malířský rukopis. Z každého obrazu na nás dýchalo kouzlo jičínského prostředí a domova.

Mnoho námětů malíř a lékař nacházel v na krásu nesmírně bohatém okolí. Snad každičký kout této země dobře znal a odtud čerpal nepřebernou škálu námětů ke krajinomalbě. Velmi rád jsem na výstavách postál před jeho obrazy s motivem Trosek, symbolem české krajiny a Českého ráje, Jaro pod Humprechtem, Pohled od Stéblovic, Kraj pod Zebínem, Zastavení u Veliše, Z Prachovských skal, Hrad Kost, Věžický rybník, Rybník v Železnici, a obdivoval přemnoho dalších malířových děl, slavících krásu české krajiny (Krajina s Humprechtem, U Sobotky, Podzim pod Zebínem…). Byl malířem krásných zátiší s květinami, ovocem, zeleninou, chlebem, vejci a různými předměty. I zde projevoval smysl pro detail a krásu věcí, které obklopují člověka.

Jaroslav Volf miloval kraj s neobyčejnou historií, rodiště mnoha významných osobností českého písemnictví, historie, ale i lidí často bezejmenných, přinášejících však pro rodný kraj své nejlepší síly, schopnosti. Často jsme ho mohli vidět u Sobotky, Libáně, Starých Hradů, Příchvoje, Železnice, Sobčic, Střelče, nejčastěji a nejraději pak maloval krajinu Trosek. Jistě, výčet bychom mohli rozšířit o mnohá jeho další oblíbená místa, kde všude nacházel „chvějivou krásu českého domova".

Také cizí kraje

Připomeňme také jeho krajinářskou tvorbu inspirovanou krajinou Jemenu, Alžíru, ostrovní exotické krásy Tahiti, ale i francouzské krajiny. Ale to je už samostatná kapitola jeho malířské tvorby. Těžištěm zůstává inspirace českou krajinou, pro malíře nejmilejší – krajina Českého ráje, krajina Jičína a jeho okolí. Měl mnoho úspěšných výstav na různých místech naší země i v zahraničí. Nejraději však vystavoval v rodném regionu – v Jičíně (poprvé samostatně v roce 1956), Nové Pace, Sobčicích, Libuni, Vitiněvsi, Starých Hradech, Valdicích… Jeho obrazy jsme potkali též na výstavách v Brně, Praze, Hradci Králové, Lomnici nad Popelkou, Proseči, Bystřici nad Pernštejnem a na dalších místech, v zahraničí pak v Jemenu, Alžíru, Francii, Rakousku… Je zastoupen v soukromých sbírkách osmnácti zemí.

V roce 1991 vydal vlastním nákladem pro přátele publikaci Ohlédnutí, v roce 1998 spatřil světlo světa krásný barevný kalendář s Volfovými reprodukcemi, inspirovanými motivy nejen města Jičína (Jičín a jeho okolí). Rád vzpomínám, jakou radost měl z otevření výstavních prostor Galeriety v domě ve Foersterově ulici, věnovaných jeho tvorbě.

Letos by se malíř, lékař Jaroslav Volf dožil osmdesáti sedmi roků. Nedočkal se, ale zůstává s námi mnoho jeho krásných obrazů a milých vzpomínek.   Josef Pavlík