„Studenti reflektovali na představení. Zamýšleli se nad postavami ze hry, nad dobou. Byli na to připraveni předem, jsou to šedesátá léta, kontroverzní doba. Studentky pedagogické školy pak zůstaly na besedu s autorem a režisérem hry. Dozvěděly se něco ze zákulisí vzniku scénáře, nakoukly do kuchyně režiséra a seznámily se s problematikou amatérského divadla," přibližuje autorka projektu, vyučující Šárka Horáková.
Představení souboru Pivovarská zahrádka při DS Erben Miletín zachycuje šedesátá léta s přesahem k roku 1989. Přibližuje život obyčejné rodiny z Miletína, jak postavy prožívají dobu, jak chybují. Hru napsal miletínský rodák Štěpán Hak, režisérem je Martin Hlavatý.
„Napsal jsem první hru a ta měla celkem úspěch, a tak jsem začal přemýšlet o další. K ní mě motivoval pořad o hokejovém mistrovství světa v roce 1969. Dával jsem si dohromady, co to tenkrát bylo za euforii a pátral v minulosti," vysvětluje autor hry. Zajímá nás, jak vnímá úspěch, se kterým se kus setkává. „Recenze byly pěkné, soubor získal i ocenění. Funguje skvěle, a to je určitě na konečném výstupu znát. Pozitivní energie z herců přechází i mezi diváky. V hlavě mám už hru z konce války, bude se týkat Horní Brusnice a Sudet, konkrétně odsunu Němců. Všechno je v přípravách, napsané to je a myslím, že hra je zdařilá. Realizace bude složitá, je to náročná látka," připouští osmadvacetiletý muž, zabývající se finančním poradenstvím.
Ve hře účinkuje i profesorka Šárka Horáková, kterou oslovil režisér. „My jsme se předtím neznali, říkal, že bych se mu hodila," vypráví o svém obsazení. Trému prý měla především před svými studenty, trochu se jí klepala kolena.
„Režíruji i hraji. Herce jsem si sebral na ulici, Jirku třeba znám jako hosta Pivovarské zahrádky," doplňuje Martin Hlavatý, který přivoněl k amatérskému herectví ve třiceti letech, nato zrežíroval první hru. Následovala Husička, pak kus Elita, který diváci zhlédnou v Miletíně 7. března.
Reakce studentů
Vyučující českého jazyka, dějepisu a společenských věd studentům ještě před představením objasnili problematiku doby, ve které se celá hra odehrává. Hovořili s nimi o Pražském jaru, normalizaci, prověrkách i dobových reáliích. To studentům velmi pomohlo pochopit příběh obyčejné rodiny z obyčejného malého města v neobyčejné době. Asi nejčitelnější z hlediska motivace a jednání byla pro studenty postava ředitele školy Slávka, který po vyloučení ze strany a funkce nevidí jinou možnost než emigraci. A máme tu jeden z mnoha etických problémů!
„Z dalších odpovědí připraveného pracovního listu je zřejmé, že studenti pochopili název hry a dokázali si poradit s tak náročným úkolem, ve kterém se měli zamyslet nad dalšími postavami hry a jejich postoji k okupaci," hodnotí profesorka Horáková.