Kdy zazněly první tóny První hoře?
Urza: První tóny První hoře zazněly v září roku 1998.

To je jedenáct let. Napadlo vás tehdy, že budete hrát po pražských klubech nebo vydáte vlastní cd?
Urza: To nás určitě nenapadlo. Podstatné je to, že jsme to dost dlouho nemysleli moc vážně.
Robert: To byl prostě underground.
Urza: Hráli jsme garážově a málo jsme koncertovali. Shodujeme se vlastně na tom, že jako kapela fungujeme pět, maximálně šest let.
Kdy nastal ten zásadní zlom, co ho způsobilo?
Urza: To bylo určitě album Comedia dell´arte, které vyšlo 2006. Bylo to první cd, které vydalo oficiální vydavatelství, to předtím jsme si vydali sami.
Jaké na něj byly ohlasy?
Robert: Rozporuplné, někdo se do toho cédéčka zamiloval na první poslech, někdo ho nenáviděl. Ale celkově bylo nad očekávání dobré.
Vaše hudba se hodně vyznačuje střídáním lyrických melodií s pořádným nářezem. Vnímáte tu muziku takhle?
Robert: Hudba musí kvést, to je jako život. Zkrátka jednou jsi nahoře, jednou dole a to se odráží i v té muzice.
Dlouho kapele chyběl basák, pak přišel Jirka Hes. Jak se ti v kapele hraje?
Jirka: To jsem si ani v nejhorších snech nepředstavoval. (smích celé kapely) Vážně, je to veliká škola, protože jsem nic podobného nehrál ani neposlouchal.
Takže jsi k tomuhle stylu netíhl?
Jirka: Opravdu. Teď je to sranda, baví mě do toho čím dál víc pronikat a poznávat jiný styl nejen hraní, ale i lidí, se kterýma hraju.
A jak vnímá basáka kapela?
Robert: To by mě nenapadlo ani v nejhorších snech! (opět smích)
Urza: Nepochybně je to s basou o padesát procent lepší a nám to chybělo, protože bez basy to jednoduše není ono.
Kolikrát jste se zmínili, že úspěch míváte v Praze a ve větších městech…
Robert: V menších městech nás tolik lidí nezná, taky jak kde. Ale ve větším městě už vědí, co je to za muziku.
Urza: Menší města jsou vždycky risk a záleží i na propagaci. Někdy se ale udělá poctivá propagace a přijde hrstka lidí a naopak.
Jsou nějaká koncertní místa, na která nikdy nezapomenete?
Robert: Břeclav.
Urza: A určitě Polička. Poličsko je geniální, tam máme největší zázemí, nejvíc fanoušků.
Robert: Pak Brno a Praha
Urza: I Nová Paka, když zavítáme do našeho kraje.
Zpívají s vámi posluchači texty? A jaké to je?
Robert: Teď už jo a je to super. Na každém koncertě je někdo, kdo si s námi zpívá.
Urza: Mě baví jakožto pěvce a řevce (já to nedělám schválně, já ty texty zapomínám) ty lidi, kteří je nezapomínají. Oni začnou nějakou sloku a já jsem někde jinde. Takže mám nápovědu v publiku.
Čeliš (bicí): Já toho moc nevidím, mám před sebou mlhu a světla. Takže vlastně nevidím, ale slyším.
Co chystáte?
Urza: Doufáme, že příští rok bychom mohli vydat další album. Nechceme to uspěchat, každou skladbu brousíme.
Vaše šou na koncertech je dost netradiční. Zásadní postavou v ní je klaun Šťulda. Co má vyjadřovat?
Robert: Vyjadřuje kontroverzi k té chvílemi vážné hudbě.
Stalo se, že klaun něčím překvapil?
Urza: Na jednom koncertě jsem měl lahvičku s pitím, už tam bylo málo. Šťulda si dal startku během písně, kdy nehraje a hodil to do ní. Já jsem se uprostřed skladby potřeboval napít a vypil jsem vajgl.
Jak to chutnalo?
Urza: Dobře, od té doby si vždycky v hospodě objednávám vajgl. Nic hnusnějšího jsem v životě nepolkl.

Kdo hraje v kapele První hoře?

Milan Urza
zpěv, kytara a texty
Leader kapely a jeden ze zakladatelů. Jeho působivé texty byly mnohokrát pozitivně oceněné kritikami.

Robert Rajs

klávesy
Stejně jako Milan Urza je v kapele od jejího založení.
Jiří Hes
basová kytara
Nastoupil do kapely v loňském roce, pochází z Prahy.
Jan Čeliš
bicí
Nastoupil později, ale už před tím dělal s členy na jiné hudbě.
Klaun Šťulda
tahací harmonika
Předvádí během koncertů pantomimickou šou.