Město se rozrůstá početně i stavebně, sílí i židovská obec, která kolem r. 1850 čítá na čtyři sta příslušníků, tj. 10 % všeho obyvatelstva.
Ze tří lékařů jsou dva Židé, syn jednoho z nich buduje koncem století v Hořicích vzornou okresní nemocnici…


Židé s námi žili po staletí a naše město jim vděčí za mnohé. Před 65 lety odešli, aby se již nikdy nevrátili. Nacistická genocida způsobila zánik kdysi prosperující komunity.


V předvečer 2. světové války čítala hořická židovská obec již jen pouhých 70 osob. V polovině června 1940 bylo ve městě zřízeno židovské ghetto v objektu bývalé Hirschovy vily čp. 495 v Karlově ulici a ve dvou dalších židovských domech – v čp. 167 v bývalé židovské škole na náměstí a v objektu zrušené firmy Munk a spol. čp. 676 v Husově ulici.

Deportace

Dne 14. prosince 1942 byla většina hořických Židů odvezena vlakem do Hradce Králové. Odtud pak byli dále deportováni do ghetta v Terezíně, kde řada z nich zahynula. Ostatní pak byli hromadnými transporty přesunuti do koncentračního tábora v Osvětimi.


Mezi odvlečenými byli i starci a děti. Nejstarším byl Ervín Gráf z Hořic, v době transportu již téměř osmdesátiletý, nejmladší účastnicí se stala teprve čtyřletá Blanička Schwarzkopfová z Obory, která zahynula společně s oběma svými rodiči v Osvětimi. První obětí se stal JUDr. Rudolf Brunner (*1880), hořický advokát a starosta židovské obce, který byl zatčen 1. září 1939 mezi rukojmími českého národa.

Krutá smrt

Zemřel bez lékařské pomoci hladem, zimou a vysílením na židovském bloku koncentračního tábora Buchenwald v prosinci 1939. V Osvětimi v roce 1944 skončil i život významného hořického rodáka a vynikajícího českého chirurga MUDr. Jana Levita a jeho sestry Marie. Přežilo jen několik…


Jejich památku si připomeneme na pietním setkání, které se uskuteční v neděli 9. prosince od 15 hodin v bývalé hořické synagoze v Tovární ulici (první odbočka vlevo z Karlovy ulice ve směru od náměstí). Při tomto setkání, které pořádá Církev československá husitská, budeme společně číst jména našich židovských spoluobčanů, kteří se stali obětí rasové perzekuce, a za každého z nich zapálíme svíčku – světlo proti zapomnění.
Přijďte, aby nebyli zapomenuti. Přijďte, abychom nezapomněli…