Bronzovou plastiku vévody ji totiž nabídl jako dar jičínský rodák Václav Rybařík. Na svolaném úterním setkání se měly ujasnit názory na vhodné místo k její instalaci s odkazem na doporučení dárce. Na radnici se sešel celý tým odborníků od památkářů, výtvarníků, městského architekta, nechyběl samotný donátor Václav Rybařík a sochař Petr Dvořák.

„Jelikož začínám balit krám, tak jsem si řekl, že peníze, které jsem si vydělal poctivou prací, věnuji na bohulibé účely. Po zvážení budu sponzorovat konkrétní díla ve svém rodném městě. Jičín se hlásí v posledních letech k Valdštejnově tradici, ale nikde tu sochu Valdštejna nevidíte na rozdíl od jiných měst," zdůvodnil své rozhodnutí i volbu.

Václav Rybařík žil do osmnácti let v Jičíně, poté vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě a stal se geologem.
Před šestnácti lety odešel do důchodu. Ve svém volném čase se zabývá použitím kamene v architektuře, sochařství a při obnově památek.

Volba byla jasná
Oslovila ho socha Albrechta z Valdštejna, kterou vytvořil v roce 1873 sochař Šimek.
„Vyšla mně jako jediná možnost. Sádrový model se zachoval ve Valdštejnském paláci v Praze. Ten sochař Petr Dvořák odlil do bronzu a jeho dílo bylo v říjnu roku 2009 na nádvoří senátu slavnostně odhaleno. Tady je cesta, jak Jičínu poskytnout nějaký hmotný dar, který by měl i význam," domnívá se Václav Rybařík.

„Naskýtá se možnost, aby při Valdštejnských slavnostech v květnu příštího roku byla socha slavnostně odhalena," nabízí Rybařík. Na zhotovení sochy už uzavřel s Petrem Dvořákem smlouvu. Dílo má být hotovo a osazeno do poloviny května příštího roku. Otázkou je výroba podstavce, který by měl být z hořického pískovce a snad i subtilnější.

Samotná postava Valdštejna je vysoká 197 cm, sokl měří 125 cm a zvýšený základ 25 cm. „Otázka, kterou se město zabývá už patnáct let, a to zda bude Valdštejn na koni, je vyřešena. Teď musíme rozhodnout, kam s ním," oslovil přítomné místostarosta Vlastislav Matucha.

Nápadů se sešlo několik. Socha by mohl stát ve vstupní části parku, kde bylo původně historické dělo, nebo mezi kostelem a zámkem před sousoším sv. Trojice. Spolek přátel Jičína by ji rád viděl na velkém nádvoří zámku, zamítnut byl Malý ryneček.

Památkář Jiří Balský vysvětlil přítomným, že vylučovací metodou došli k názoru, že má smysl zvažovat prostor v centru města. Ideálně v místech spjatých s Valdštejnem. „Registrovali jsme prostor kolem kostela sv. Jakuba Většího, v zámecké zahradě, třetího zámeckého nádvoří. Nenapadá nás, kam bychom sochu alternativně umístili. Jedinou záložní variantou je Valdštejnská lodžie. Je potřeba vyčkat a vytříbit si názor na místě."

Ojedinělé místo
Zcela nový pohled přinesl malíř Michail Ščigol. „Rovnou přiznám, že nejsem objektivní. Já jsem dvorní Valdštejnův malíř a vidím ho jako jednu z největších postav novodobých českých dějin. Pokud Jičín opravdu dozrál k tomu, aby se hlásil k Valdštejnovi jako k největší osobnosti Jičínska a českých dějin, tak podle toho by měla být vybrána i lokalita. Míst je hodně a dá se na tom pracovat. Já nevidím jiné místo než prostor za stávající kašnou před úřadem města. Je urbanisticky tak ojedinělé, že tu nemůže být jiná socha. Prostor navazuje na urbanistickou vizi Valdštejna," řekl otevřeně.

Robert Smolík by rozhodně sochu nepostavil do centra a ani na třetí nádvoří zámku. Ideální místo je podle něho mezi zámkem a kostelem sv. Jakuba s tím, že by přemístil skulpturu sv. Trojice na Malý ryneček. To by ale bylo zřejmě neprůstřelné, protože sousoší je kulturní památkou.

Miloslav Fišer se přihlásil k návrhu Michaila Ščigola, i když se domnívá, že Valdštejn by si jako solitér zasloužil sochu jezdeckou.

Petr Heber se jednoznačně přiklání k místu mezi kostelem a zámkem. Vyjádřil se i městský architekt Radek Jiránek. „Socha ve veřejném prostoru je skvělá věc, dokáže nastartovat další území. Ale rozhodně není jednoduché umístit interiérovou sochu do volného prostoru. Přikláním se k tomu, aby byla obklopena komorním prostorem. Pro mě jsou vhodné jak plochy mezi kostelem a zámkem, tak na Žižkově náměstí, dávám ale v potaz i Valdštejnovo náměstí," předkládá další návrh.

Alej neprošla
Tajemník Peter Bareš ještě přednesl dva nápady z radnice, a to postavit Valdštejna na začátek nebo konec lipové aleje, což donátor zamítl.

Přišel ale s další nabídkou. Instalovat další sochu Valdštejna do Porotního sálu zámku a další záležitostí, kterou chce řešit, je výměna informačních tabulí na památkových budovách v Jičíně. Podle něho jsou nečitelné, rezavé, ošklivé. Má zájem se podílet i na obnově sochy Pelíška na Prachově. „Starosta Liška mně doporučil, abych oslovil Pavla Kracíka z Jičínské besedy. Ten mi ale poslal jednoznačné vyjádření, že Jičínská beseda tyto návrhy odmítá," argumentoval.

Verdikt
Poté se všichni vydali do centra s papírovým „modelem" velikosti sochy, aby ji zkusili instalovat přímo v terénu. Rozhodnutí padlo a bylo překvapivé. Bronzový Albrecht ozdobí zelenou plochu v zámeckém parku (pod zdí zámku), pokud to ovšem dnes schválí radní. Ti se budou zabývat i nabídkou na výměnu informačních desek. Sochy Albrechta včetně podstavce, které věnuje Václav Rybařík Jičínským, jsou odhadnuty na 1,2 milionu korun.

Kam byste sochu umístili vy?

Kateřina Krausová
výtvarnice, Nová Paka
Sochu Valdštejna bych umístila buď tam, kde začíná městská zóna Jičína, tedy do míst, kde je dnes dráček, nebo na kruhový objezd nebo začátek aleje. Mohl by se dívat k Valdicím, kde měl být pohřbený nebo směrem k Mnichovu Hradišti.

Zdeněk Vokurka
hudební kritik, Libáň
Albrecht z Valdštejna, mimořádně schopný diplomat a státník povýšil Jičín na věhlasné sídelní město. Jeho vládnoucí síla stále rezonuje v naší současnosti a jeho „bronzový„ duch musí uprostřed náměstí připomínat bohatství tradice města.