Účast byla hojná, program pestrý. Děti si vyrobily lucerny do průvodu, sestavily košíčky na svatomartinské rohlíčky a při pohádce a písních očekávaly příjezd Martina na bílém koni. Martin přijel, ale možná proto, že kůň byl hnědý a ne bílý, padal z nebe ledový déšť a ne sníh.

Nepříznivé počasí ovšem dětem nezabránilo, aby vyrazily pod vedením Bohumíra Procházky do průvodu za Martinem jedoucím na koni. Cestou se pak dozvídaly úryvky jak ze života svatého Martina, tak příhody spjaté přímo s městem Jičínem. Nakrmily kačeny v řece Cidlině, dozvěděly se, jak právě kačeny kdysi zastavily u Kauflandu dopravu, zatančily si indiánský tanec a v závěru obdarovaly u cesty žebráka makovými, povidlovými i tvarohovými rohlíčky.

Tak jako každá správná akce, měla i tato dobrý konec s patřičným ponaučením: „Děti, svatý Martin daroval mrznoucímu žebrákovi polovinu svého pláště. Mysleme na to, že i my bychom se měli umět rozdělit s lidmi okolo nás." Po těchto slovech svatý Martin seskočil z koně a v mrazivém počasí přikryl žebráka částí svého pláště. Svíčky v lucernách dohořely a děti i s rodiči se rozešly domů a mohly se začít těšit na příští, již 12. Svatomartinské setkání v Kapičce.
⋌Michaela Klapková Matúšová