Impulzem tohoto smělého činu se stalo médii a zejména dějepisáři opěvované 700. výročí narození velikána naší české historie Karla IV. Mnohokrát opakované téma vyvolalo v samotné kormidelnici nutkání udělat si z tohoto převážně vážného tématu vážně nevážnou legraci. Tímto divadelním onemocněním se nakazila posléze i paní učitelka Barbora Olejarčíková se svým tanečním kroužkem Tornádo.

Po mnohatýdenním putování po improvizovaných divadelních prknech v mnoha prostředích se všichni herečtí námořníci ocitli ve fázi skoku z paluby příprav do rozbouřených vln opravdového divadelního dění. To se uskutečnilo památného dne 17. června, jenž se stal nefalšovanou prověrkou charakteru vzniklého divadelního souručenství.

Hned ráno zmáčel divadelníky při cestě k jevišti v kopidlenském KVC hustý ledový déšť, jenž zatékaje za krky jdoucí s kůží na trh srazil i ty největší optimisty či zatvrzelce do brázdy zodpovědné reality. Mnohým se rázem obnovily šrámy způsobené soubojem paměti s nelítostným textem, s kostýmy působícími naschvály v těch nejvypjatějších situacích či s jinými absurdními událostmi, jež by normální smrtelník v divadle nečekal. Dále však na jakékoliv případné pochybnosti nebyl čas. Dorazivší diváci vyburcovali naše jevištní nadšence k nebývalé koncentraci sil, a ačkoliv vypadávala slova, nezřízeně padaly k zemi ubrusy ze stolu i dveře z rámu, plavidlo probíhajícího představení doplulo do vytčeného cíle, kdy potem zbrocené herce očekával za cílovou páskou vysněný potlesk a návdavkem i nadšení přítomného publika.

A jako v pohádce, která v pojetí Kopidlenských skončila zásluhou Enšpígla z Kopidlna sňatkem Karla IV. s Alžbětou Pomořanskou, se to podařilo hned třikrát za sebou.

Dosažená meta si však vyžádala i určité oběti. Celou záležitost nepřežilo půlkilové balení sušenek, dvoje bonbóny, jedna středně velká bábovka, neposlušná guma u kalhot a blíže neidentifikovaný, ale možno říci obrovský kopec koláčů, které zúčastněným věnovalo město Kopidlno a jež dozlatova upekly ještě zlatější paní kuchařky v jídelně kopidlenské základní školy.

Oproti očekávání samotné kormidelnice však vydržela její mnohdy prasknutím hrozící hlava, která ustála veškeré poryvy neukormidlovatelného pubertálního smíchu, náhlé návaly hluchoty některých protagonistů nesmířených s námořními rozkazy své velitelky i vypjaté okamžiky při vyprošťování dvojice nezdárných mořeplavců ze zaseklého výtahu v kopidlenském vzdělávacím centru.

Celá divadelní flotila tímto zároveň děkuje všem, kteří jako příznivý vítr směřovali loď deváté třídy a tanečního kroužku do přístavu úspěchu, nového poznání a především nezapomenutelných, vskutku neopakovatelných zážitků. (zš)