Všichni ti se v úterý 11. března sešli, aby v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně předvedli své literárně hudební pásmo. Jmenovalo se Volba.

Jak vše vzniklo? DIV oslovil školu. Studenti psali slohovou práci na ožehavé téma. Jakým volbám je člověk v životě vystaven. Nu a některé práce si pak v knihovně sami přečetli. Nebojte, žádný z nich si nevybral volby zastupitelské. Zněla tu pohádka, byl pokus o sci-fi (úspěšný), lákavé téma, co skrývá stará skříň, i fejeton o ranním vypravování se do školy včetně holčičího malování. Ano, s výjimkou jednoho studenta byly tu práce dívčí. Sonda do života a myšlení, do světa období studentského. Kupodivu nebyla tu láska, hlubší vhled do života společnosti. Byl mírný nádech humoru, či ironie. Nebyla vulgarita, u některých v tomhle věku oblíbená. Do školního slohu se ostatně nehodí.

Byl u diváků zasloužený potlesk. Přiznejme jejich jiné složení. Přišli mladí – spolužáci. To nebývá tak obvyklé. Přišli kantoři, rodičové.

DIV předvedl ukázku ze své tvorby. Však jsou to už renomovaní autoři, kteří mají vydánu nejednu knížku. Nu a Šuplík ve složení kytara, housle, harmonika a zpěv předvedl další své písničky. Příjemně melodické, obsahově ne prázdné.

Za pochvalu stojí přivedení studentů na jičínskou scénu. Věru není tak časté. Počin DIVu, který studenty a učitele oslovil, sluší pochválit. Bývali v jičínské kultuře více vidět. Vzpomínám kupříkladu na jedny Valdštejnské dny, kdy si sami napsali divadelní hru a v historických prostorách koleje předvedli.

Abych nekřivdil, gymnazisté tvoří velkou složku týmu ve Valdštejnské lodžii, který připravuje skvělé programy. Příkladem budiž Masopust.
Ano, všechno je to otázka nápadu a vhodného oslovení. Těšíme se na další.   Bohumír Procházka