V letošním roce pracovníci muzea prezentují především půjčené betlémy z oblasti Orlických hor a Podorlicka. Z této betlémářsky bohaté oblasti nám své betlémy zapůjčili především renomovaní řezbáři Zdeněk Farský, Jarmila Haldová a její syn Jiří Halda. Vystavené exponáty jsou z různých druhů materiálu, ať už je to lipové dřevo, olše, oliva, eben, smrk, perník, papirmache, keramika, sklo, kukuřičné šustí, vlna atd. nebo také z různých koutů světa. Např. z Tanzanie, Bolívie, USA a Ruska.

Dominantním exponátem výstavy je rozměrné dílo Zdeňka Farského z Náchoda, které bylo vytvořeno v roce 2003 pro Světovou výstavu betlémů v Hradci Králové o rok později. Až čtyřicet centimetrů vysoké figury postavené do kruhu kolem stylizovaného kamenného sloupu jsou lehce kolorované. Podobně ztvárněný je i tzv. „Kulatý betlém" od stejného autora s menšími nepolychromovanými figurkami. V pořadí třetí Farského betlém je drobná až filigránská práce nazvaná „Náchodská betlémová hora", tzv. typ jesliček, kde kulisy a dějové scény jsou umístěny na horu, postavy a zvířátka jsou charakteristické svým miniaturním provedením a díky křehkosti musí být kryty skleněným poklopem, tzv. štulcem. Poslední vystavené dílo tohoto autora je současná práce, tzv. „Moderní betlém" se základními betlémovými figurami.

Z dílny paní Haldové je prezentován papírový betlém vyrobený pro zákazníky firmy Strojbal Dobruška. Syn Jiří Halda je autorem tzv. „Dětského betlému". Polychromované figurky buclatých tvarů představují jak klasické české postavičky různých profesí a řemesel, tak i cizokrajné domorodce.

Z Třebechovic pod Orebem se návštěvníkům svojí prací představuje řezbář Jan Vokoun, jehož nebarvené figurky z lipového dřeva nesou autorův nezaměnitelný osobitý rukopis. Z produkce Družstva umělecké výroby Moravská ústředna Brno je vystaven „Soustružený betlémek" vyrobený v roce 1967 (dar pí Mileny Dlouhé z Lomnice n. P.). Manželé Gábina a Jaroslav Krčkovi zapůjčili své osobně vyrobené betlémy z lipového a olivového dřeva, kde samozřejmě, díky jejich profesi, nesmějí chybět postavy hudebníků. Zastoupena je i dílem autora Evžena Hamtáka další významná betlémářská oblast Třešt na Českomoravské vrchovině (dar pana Vlastimila Tvrzského z Lomnice n P.). Na výstavě návštěvníci mohou zhlédnout řadu výrobků firmy Amadea Lázně Bělohrad, včetně tzv. „Cestovního betlémku". Již po několik let předvádějí v Lomnici své umění také perníkářky paní Lámrová z Lázní Bělohrad a paní Munzarová z Třebihoště pod Zvičinou.

Místní betlémáři jsou zastoupeni ať již historickými nebo současnými pracemi. Za všechny jmenujme betlém Jaroslava Zajíce, který svá díla zasazoval do hradních zřícenin, dále skříňový betlém Františka Junka ze Stružince z přelomu 50. – 60. let 20. století, jeho jmenovce Josefa Junka z Košova (dar rodiny Junkových z Košova), „Želechovský betlém" s kralickými figurkami kdysi zakoupenými v ulici „Na hrázi" (dnes ulice plk. Františka Truhláře) v prodejně u Sklenčků, autorem chléva je František Mikule z Hoření Lomnice, který je v muzeu zastoupen mnohokrát, např. i „Skalním betlémem" (dar pana Václava Pěničky z Lomnice n. P.). K vidění je i betlém neznámého autora z roku 1914 složený z velkého množství menších kralických figurek zdobený kůrou, klasy a mechem (dar paní Sýkorové z Lomnice n. P.). Zapomenout nesmíme i na pilného řezbáře Františka Mühla z Heřmanic, jehož na výstavě připomínají jesličky se základními betlémovými figurkami. Ze současných místních autorů jmenujme především paní Irenu Bartoňovou – autorku „Vlněného betlémku" a paní Jitku Dubskou z Hrádek, která pro letošní výstavu vyřezala dva betlémky v kmenu stromu olše.

ZAHRANIČNÍ PRÁCE
Ze zahraničních betlémů jmenujme např. „Africký betlém" z oblasti Kilimanžára v Tanzanii, kde převládají figurky zvířat z ebenového dřeva, dále dva indiánské kečuánské betlémy z Bolívie – z horské oblasti, kde je málo dřeva, keramický a z níže položené části země dřevěný s vysokými polychromovanými figurami. Indiánské betlémy ještě doplňuje také malý exponát z keramiky vyrobený v oblasti Kalifornie. Mezi zajímavé exponáty jistě patří i tzv. „Neapolský betlém".

Jedná se o oděné keramické figurky zdobené různými textiliemi. Historický palác v pozadí je použit ze starého nedochovaného betlému, tzv. svitavského typu. Ruské umění zastupuje pravoslavná ikona s betlémovým výjevem a dále současný betlém s lidovými motivy. Zajímavostí je, že v minulosti se v Rusku betlémy s figurkami nedělaly, jelikož pravoslaví zobrazovalo lidské postavy pouze v rámci ikon, tzn., že v interiérech ruských kostelů se nevyskytovala sochařská výzdoba.

NEJVĚTŠÍ EXPONÁT
Největším vystaveným exponátem je „Oltářní betlém" autora pana faráře Františka Kocmana z Rovenska pod Troskami. Jde o již několik let postupně rozšiřovaný betlém v letošním roce doplněný o šest figur „daráků" (postavy nesoucí Ježíškovi své dary). Autor při své tvorbě vychází z barokní řezby tyrolské provenience vyznačující se velkým smyslem pro detail. Druhým rozměrným dílem je betlém s exotickou architekturou šumavského řezbáře Karla Tittla z Velhartic, které se také postupně rozšiřuje o další polychromované figurky ze smrkového dřeva. Třetí neméně velkou prací je keramický betlém vytvořený několika desítkami žáků ve věku od 9 do 11 let místní Základní školy TGM v Lomnici nad Popelkou.

Naopak nejmenším exponátem je několikacentimetrový skleněný betlémek neznámého autora, dále betlémek z kukuřičného šustí autorky Marie Kočišové, z obce Vnorovy na Moravě. Do třetice „Svatá rodina ve skořápce vlašského ořechu" autora Miroslava Havrdy ze Železného Brodu.

Určitou kuriozitou jsou dva historické betlémy kryté skleněným poklopem. První z nich byl zakoupen na Táborské pouti na přelomu 19. – 20. století, druhý vyrobil neznámý autor ve stejném období v nedalekém Rovensku p. Tr., který se specializoval na výrobu a prodej tohoto typu. Ve druhém poschodí návštěvníci naleznou kolekci historických betlémů z muzejních sbírek ve stálé etnografické expozici. Zcela poprvé jsme také vánoční výstavu obohatili o koutek se stylizovanou staročeskou setnicí. Schodiště je vyzdobeno prodejní výstavkou obrázků z paličkované krajky paní Blanky Křižkové z Lázní Bělohradu.

Na výstavě jsou také prezentovány dva nově restaurované závěsné obrazy se sakrální tematikou z 19. století, díla neznámých autorů s motivem „Křest Ježíše Krista v řece Jordán" a „Panna Marie".

Nezapomněli jsme ani na zájemce o zakoupení drobných dárků pro své blízké. Návštěvníci si mohou vybrat ze široké nabídky vánočního zboží, např. různých typů betlémů dřevěných i vystřihovacích včetně nového papírového „Lomnického betlému" výtvarníka Jiřího Škopka s motivem hory Tábor, lomnickou radnicí a dřevěnkami. Dále jsou v nabídce zdobené perníčky, nové pohledy a knižní tituly, vánoční ozdoby, skleněně figurky atd.
Výstavu betlémů doplní ještě dvě doprovodné akce. Ve čtvrtek 15. prosince se od 17 hodin koná „Zpívání mezi betlémy" autorky a písničkářky z Českého ráje paní Marušky Špačkové a 6. ledna od 19 hodin to bude tradiční „Tříkrálový koncert" jičínského souboru Fidle, který oficiálně výstavu ukončí. Již nyní srdečně zvou pracovníci muzea.    Jan Drahoňovský