V Suchardově domě byla v pátek uvedena vernisáží tradiční výstava betlémů. Úvodní slovo patřilo Ladislavu Dvorskému, jednomu z pravidelných vystavovatelů, žáku význačného packého řezbáře Františka Mühla.

Nehovořil o betlémech jako jeho předchůdci z minulých let, ale o svém učiteli Františku Mühlovi „Musím začít tím, že tradiční řezbář a osobnost, která v našem městě není stále doceněna, byl František Mühl, který nás opustil letos v březnu." Následně mluvil o svých zážitcích s tímto mistrem dlátek: „Když jsem se poprvé vydal za panem Mühlem, tak jsem se styděl, protože jsem mu přišel ukázat asi deset postaviček vypižlaných malou kudličkou, protože jsem řezbářské náčiní ani neviděl. Posílá mě za vámi pan Chvalník, abych se od vás něco naučil.

Druhý den, v kuchyni s řezbářským stolečkem „verpánkem", si mě posadil pan Mühl z pravé strany a při pohledu na moje řezbářské nářadí se mě zeptal: Prosím tě, jak si to mohl s tímto vypižlat? A tak to začalo. Postupně jsem se učil od nejjednodušších řezbářských úkonů. Tak to šlo dlouhých dvanáct let. Za těch dvanáct let mě pan Mühl, mě zasvětil do řezbářství, vysvětlil mě všechny jeho taje. Ve všech městech, kde jsem betlémy vystavoval, tak si k mému jménu napsali, že jsem žákem Františka Mühla. Byla to pro mne obrovská čest, že se mě ujmul a že jsem spojován s tímto, neváhám říct, umělcem. Mrzí mě to, že v Nové Pace taková osobnost nebyla zatím doceněna. František Mühl, nebyl jenom řezbář, byl to umělec. To co on dokázal, tak to byly řezbářské skvosty. Viděl jsem u něho metr vysokého, klečícího anděla, perfektně anatomicky vypracovaného, nebo půlmetrového svatého Václava v plné zbroji, připravené k polychromování a následně k odeslání. Tyto a další podobné sochy jim vyřezané odcházely k různým objednavatelům do Česka i do zahraničí. Málokdo ví, že František Mühl spolu s dalším Pačákem Ladislavem Fejfarem byli oceněni za řezbářskou činnost Zlatým kolovratem," ukončil svůj vstup Ladislav Dvorský.

Vystavované betlémy mají široký rozsah, ať již co se týče historie, kdy nejstarší vystavovaný betlém zapůjčený z vidochovského kostela, zhotovený řezbářem Johannem Dresslerem a restaurovaný Jaromírem Gollem z konce devatenáctého století, až po betlémy, které přišly na svět letos. Rozdílné jsou i techniky jejich zhotovení, od vyřezávaných betlémů až po betlémy porcelánové, nebo pletené, či paličkované.

Historie

Je to téměř 800 let, kdy František z Asisi, v roce 1223 v jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli, uspořádal první výjev narození Páně, což z dnešního pohledu byl jakýsi betlém. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Tím to všechno začalo, až se tato novinka dostala do Prahy.

Atmosféru blížících se Vánoc navodil svými dudy a koledami z Krkonoš a Podkrkonoší Jan Šilhán. Vystavované betlémy jsou doplněny reprodukcemi vánočních pohlednic ze sbírky Karla Sezemského a květinovou výzdobou ze Střední zahradnické školy v Kopidlně.

Míla Pour