„Dost trpí, jsou na jižní straně Staroměstské radnice a musí snášet velké výkyvy teplot a změny počasí,“ říká restaurátor Jiří Matějíček, který jenom od ledna opravil všech osm soch z lipového dřeva: Marnivce, Lakomce, Smrtku, Turka, Filosofa, Archanděla Michaela, Hvězdáře i Kronikáře. Na správné osazení dohlížel dnešní orlojník Petr Skála. Před tím prošli renovací i apoštolové, které známe z okének orloje. Vzpomene si někdo, že plastiky apoštolů Staroměstského orloje vyřezal sochař Vojta Sucharda z Nové Paky?

Narodil se v Nové Pace 31. října 1884 a zemřel 31. října 1968. Patří mezi neprávem přehlížené umělce a žil ve stínu svého o sedmnáct let staršího bratra Stanislava Suchardy (1866 – 1916), autora pomníku Palackého v Praze. Rod Suchardů je přitom v mnoha směrech unikátní.

Jan Sucharda starší, zakladatel umělecké tradice rodu, se narodil ve Staré Pace v roce 1770. Vojtěch Sucharda se nejdříve vyučil v sochařské a řezbářské dílně svého otce ak. sochaře Antonína Suchardy mladšího (1843 – 1911). Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, pracoval s bratrem Stanislavem na výzdobě nádraží Františka Josefa v Praze, Nové radnici na Starém Městě, na pomníku Palackého v Praze. 

V letech 1911-1913 sochařsky vyzdobil kostel ve Štěchovicích, spolupracoval na výzdobě Koruny na Václavském náměstí. Po návratu z ruských legií v roce 1919 založil v Praze loutkovou scénu „Říše loutek“. Věnoval se restaurování barokních soch (např.Loreta). V letech 1945 – 1947 vytvořil návrh na vnější úpravu na poškozený orloj po náletech Američanů koncem války v roce 1945.

Po těžkých a vleklých jednáních umístil své plastiky řezané z lipového dřeva na Staroměstském orloji v Praze. Je škoda, že tak zapomínáme a nevážíme si práce našich předků.

Jen pro zajímavost, kopii kalendária Josefa Mánesa na Staroměstské radnici vytvořil také rodák z Nové Paky, akademický malíř Bohumír Číla (1895-1973). Když půjdete kolem orloje, tak si na ně vzpomeňte. ⋌Miloslav Bařina