Zpět doma. Za Dynamo bych klidně položil život, říká kokainový hříšník Mandát

Kauza, která zamávala s celou hokejovou republikou. V lednu roku 2020 po utkání v Liberci musel Jan Mandát podstoupit dopingovou kontrolu. Ta v jeho krevi objevila stopy kokainu a o osudu tehdy pětadvacetiletého hokejisty bylo rozhodnuto. Majitel Dynama Petr Dědek vynesl jasný verdikt, že tímto spolupráce klubu s hráčem končí. Po dvou letech se však oba zkontaktovali, nadějný útočník dostal odpuštění a možnost vrátit se do Pardubic.

„Jsme si vědomi toho, jak jsme reagovali, když se informace o prohřešku dostala ven. Po nějakém přeskupení sil celé organizace to byla velká rána. Vyjádřili jsme se, že to je konec spolupráce. Lidé však občas názory mění a lidé si také zaslouží druhou šanci,“ říká tiskový mluvčí HC Dynamo Pardubice Jan Mroviec a záhy dodává: „Byť svou vinou nebyl v jednoduché situaci, tak se k tomu postavil výborně. Proto mu věříme a chceme mu dát druhou šanci.“

Zpět na místě činu! Hříšník Mandát dostane v Dynamu druhou šanci

Že se k tomu expardubický útočník postavil výborně svědčí i pokora, s kterou k této kauze přistupuje. Plně si uvědomuje průšvih, který provedl.

„Jsem hrozně rád za druhou šanci. Sám vím, že to co jsem udělal, byla obrovská hloupost. Doufám v to, že navážu na výkony, které jsem tu předváděl a pomůžu k co největšímu úspěchu,“ věří v lepší zítřky Jan Mandát.

Ve svém vyjádření nezapomněl ani na fanoušky, které celá kauza také zasáhla.

„Doufám, že mi lidé v klubu i fanoušci dají důvěru, byť to bude těžké. Jsem si plně vědom toho, že jsem spoustu lidí zklamal,“ uvědomuje si.

Dynamu dlužím hodně

Nikdo si asi nedokáže představit, jaké časy Mandát zažíval v době, kdy se kauza provalila a jeho milovaný klub ho odstřihl.

„V tu chvíli to bylo těžké, ale s odstupem času jsem se nemohl ničemu divit. To, co jsem provedl, bylo neomluvitelné. Jsem rád, že jsme se s panem Dědkem domluvili a dal mi šanci pokračovat tady. Byť jsem tu strávil necelé tři roky, tak Pardubice jsou pro mě srdcovou záležitostí,“ říká.

První rok musel trávit bez hokeje a vůbec tedy nevěděl, kam ho cesty během tříleté pauzy zavedou a zda vůbec bude ještě se svým milovaným sportem pokračovat.

„První rok byl hodně těžký. Neměl jsem dobrou psychiku. Přemýšlel jsem, co dál. Kdybych dva roky nehrál vůbec, tak ten návrat na vrcholovou úroveň by byl až skoro nemožný. Když jsem ale přišel do Ameriky, tak jsem zjistil, jak moc mi to chybělo. Teď chci hlavně své rodině dokázat, že na to stále mám, aby taťka s mamkou nemuseli číst jen ty negativní zprávy,“ rozkrývá své pocity Jan Mandát.

Když osmadvacetiletý útočník působil v Americe, tak jeho myšlensky stejně stále byly v Pardubicích a návrat „domů" byl pro něj prioritou.

„Popravdě jsem nad tím přemýšlel pořád, ale spíš to bylo tak, že jsem doufal. Odešel jsem se škraloupem a dlužil jsem Dynamu toho hodně. I proto jsem myslel na návrat, abych to mohl splatit,“ dodává Mandát k působení v týmu Indy Fuel.

Přijmu jakoukoliv roli

Osmadvacetiletý hokejista však již překonal oceán a je zpátky v České republice. Příchod byl podle něj neuvěřitelný: „Popravdě jsem to nečekal. Lidi mě přijali s otevřenou náručí. Cítím, že ta důvěra ve mně je a já to musím všem splatit na ledě.“

Za tři roky se v Dynamu změnilo mnohé. Příchod nových hráčů, pozice v tabulce Tipsport extraligy a s tím spojená i nálada. Mandátovi to však ani tak nepřijde: „Kabina je trochu jiná, minimálně je vymalovaná. Vyjma kluků, co přišli letos, tak se znám téměř se všemi. Příchod byl pro mě tedy jednodušší, jako kdybych nikdy neodešel.“

„Člověka to samozřejmě láká, že bude hrát o nejvyšší příčky. Na druhou stranu bych sem šel i tehdy, kdyby Pardubice hrály o záchranu,“ říká k současné pozici Pardubic v tabulce.

Jan Mandát působil v Pardubicích s číslem 95. To však na jeho dresu neuvidíme. Na zádech bude nosit devětaosmdesátku.

„Hlavní iniciativa byla v tom, že chci, aby lidi už nekoukali na mé bývalé číslo. Chci udělat kompletně tlustou čáru za tím, co bylo, a chci začít celkově odznova," vysvětluje a záhy vzkazuje fanouškům: „Chci, aby fanoušci věděli, že jsem schopný za Dynamo položit život."

Mandát o americké zkušenosti i prodloužení smlouvy: Chtěl jsem zůstat

Pardubický útočník zatím trénuje jen na suchu, ale již v příštím týdnu by měl vyjet na led a jeho ostrý start je jen otázkou času. Do jaké formace ho však trenéři zařadí?

„Tady jsou všichni moc dobří. Já přijmu jakoukoliv roli. Pro mě je hlavní, aby mě to bavilo. Samozřejmě jsem hodně zápasů odehrál s Paulovičem a Poulíčkem, ale vysněnou formaci nemám," říká Jan Mandát.

Kompletně tlustou čáru by mohl udělat již v příštím týdnu proti Liberci. Ano, právě po zápase s Bílými Tygry se mu otočil svět naruby. 

„Plně si to uvědomuji. Sám pan Dědek mi to sděloval. Říkal mi, že začnu tam, kde jsem skončil," dodává na závěr osmadvacetiletý útočník Jan Mandát.